Přestože dlouholetá občanská válka v Angole v roce 2002 skončila, je třeba cestu do Angoly bedlivě zvážit. Hlavními nebezpečími jsou vysoká míra kriminality, špatná síť pozemních komunikací a výskyt zaminovaných oblastí. Na druhé straně nehrozí nebezpečí teroristických útoků, které nebyly v zemi nikdy zaznamenány.

Kriminalita je největší v hlavním městě Luandě, kde dochází k ozbrojeným přepadením osob i automobilů. Je zapotřebí být neustále ve střehu. Nedoporučuje se po setmění vycházet, nejezdit v noci autem mimo hlavní město či do okrajových oblastí Luandy.

V případě cestování po zemi, ať už za obchodem či za prací, je dobré využít služeb organizace, např. cestovní kanceláře, schopné poskytnout elementární logistiku a bezpečnost. Přepravní a ubytovací možnosti jsou mimo Luandu velmi omezené a drahé. Hlavním způsobem přepravy ve vnitrostátním měřítku je letecká doprava. Kvalita a údržba letadel místních aerolinií je však zpochybnitelná (zaměstnancům OSN je v zemi doporučováno využívat služeb společnosti Sonair a Air Gemini).

Úředním i jinak dominantním jazykem je portugalština; kromě mezinárodních hotelů se lze domluvit francouzsky nebo anglicky pouze výjimečně.
Místní měna si v současnoti udržuje stabilní kurs, je běžné též platit přímo v USD.
Zásuvky jsou evropské, napětí 220 V.
Žádný z českých operátorů v Angole neroamuje, je nutno si pořídit místní SIM kartu nebo používat pevné linky. Ceny v hotelích jsou vždy vysoké.
Fotografovat (kromě citlivých objektů - např. vládních budov, policejních stanic, příslušníků ozbrojených složek apod.) lze, je však nutné počítat s negativní reakcí místního obyvatelstva a často i policie.