1.1. Oficiální název státu

• Bosna a Hercegovina (BaH)
• srbsky/chorvatsky/bosensky: Bosna i Hercegovina (BiH).

1.2. Rozloha

• 51 209,2 km ² z toho pevnina 51 197 km ² , moře 12,2 km ²
• Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH): 25 989 km ²
• Republika srbská (RS): 25 208 km ²
• Oblast „Distrikt Brčko“ se zvláštním statutem, jejíž území náleží dle rozhodnutí arbitráže z března 1999 oběma entitám (Distrikt Brčko), má rozlohu 493 km ² .

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatelstva

• celkem 3 842 566
• Federace Bosny a Hercegoviny: 2 327 000 obyv.
• Republika srbská: 1 437 000 obyv.
• Distrikt Brčko: 80 000 obyv.

Hustota:  

• celkem 75 obyvatel/km ²
• FBaH: 90 obyv./ km ²
• RS: 57 obyv./ km ²
• Distrikt Brčko: 162 obyv./ km ^2/

(údaje Agentury pro statistiku BaH k 6. 3. 2009)

Poslední sčítání obyvatelstva se uskutečnilo v roce 1991, tj. před válkou. Vzhledem k tomu, že sčítání obyvatelstva je v BaH politicky citlivé téma, nepodařilo se doposud schválit příslušný zákon a uvažované sčítání obyvatelstva v roce 2011 tak s největší pravděpodobností neproběhne. Veškeré existující údaje k současnému stavu jsou pouhými odhady. Zde vycházíme z nejnovějších údajů (2007–2009) Agentury pro statistiku BaH, agentur pro statistiku FBaH a RS případně údajů UNDP, UNFPA, Světové banky a Evropské komise.Údaje jsou zatížené nejednotnou metodikou entit.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

• Porodnost (poměr narození a úmrtí): 1,004
• přírůstek obyvatelstva (rozdíl mezi počtem narození a počtem úmrtí na 1000 obyvatel): 0,15
• Průměrný dosažený věk: 74 let, 72,1 muži, 77,3 ženy
• Dětská úmrtnost: 13 na tisíc narození.
• Ženy tvoří 51,4 %, muži 48,6 %.

Bosenská diaspora v zahraničí dosahuje podle údajů Světové banky 1,472 mil. osob, z nichž nejvíce žije v zemích EU (Německo, Rakousko, Slovinsko, Švédsko), dále v USA, Kanadě, Švýcarsku a Austrálii. Ve válečných letech 1992–1995 opustilo BaH nebo bylo vnitřně vysídleno podle údajů UNDP asi 2,2 mil. osob. Vrátila se asi polovina, proces návratů dosáhl vrcholu v letech 2002–2003, od té doby klesá. V současné době je registrováno 125 tis. vnitřně vysídlených osob, z nichž 45 % ve FBaH, 54 % v RS a 1 % v Brčku.

Počet obyvatelstva podle věku:

• pod 15 let: 17,8 %
• 15-64 let: 67,4 %
• nad 64 let: 14,8 %

1.5. Národnostní složení

Podle soupisu obyvatelstva v roce 1991:

• Bosňáci 1 902 956 (43 %),
• Srbové 1 366 104 (31 %),
• Chorvati 760 852 (17 %),
• ostatní (Jugoslávci, příslušníci národnostních menšin, osoby odmítající se národnostně zařadit) 242 682 (6 %).

Odhady 2005:

• Bosňáci 48 %,
• Srbové 37 %,
• Chorvati 14 %,
• ostatní 1 %.

V zemi od r. 1991 neproběhlo sčítání obyvatelstva.

1.6. Náboženské složení

Odhady CIA World Factbook, 2009:

• muslimové 40 %,
• pravoslavní 31 %,
• římští katolíci 15 %,
• ostatní (Židé, protestanti, ateisti)14 %.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Bosenština, srbština a chorvatština jsou dnes na území BaH uznávány jako samostatné a rovnoprávné oficiální jazyky. Rozdíly v mluvené formě jsou nevýznamné, ve FBaH se používá latinka, v RS převážně cyrilice. Pro chorvatštinu a bosenštinu jsou patrné silné tendence ke kodifikaci nových nebo regionálních výrazů s cílem zdůraznit národnostní specifičnost; tento trend se také odráží v jazyce úředních dokumentů a ve školních učebnicích.

Nejrozšířenějším cizím jazykem, vyučovaným na většině základních škol v BaH, je angličtina. Vyučuje se též ruština, němčina, francouzština, arabština a turečtina.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Bosna a Hercegovina se člení na dvě tzv. entity: Federaci Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republiku srbskou (RS). FBaH se dále dělí na 10 kantonů s širokou mírou samosprávy. Nejmenším samosprávným celkem je „općina/opština“ – obec odpovídající našim obcím s přenesenou působností. RS má dvouúrovňové správní členění – instituce RS, obce.

Zvláštní, ústavou BaH garantovaný status, má tzv. distrikt Brčko. Je nezávislý na entitách, má vlastní vládu, starostu, soud a parlament. Brčko je demilitarizováno a jeho 80 tis. obyvatel volí kromě poslanců místního parlamentu rovněž v entitních/kantonálních/celostátních volbách, a to podle svého občanství jedné z entit. Rovněž další práva a povinnosti obyvatel Brčka se odvíjejí od občanství příslušné entity.

Hlavní město BaH a FBaH:

• Sarajevo (441 tis. obyvatel)

Hlavní město RS:

• Banja Luka (225 tis. obyvatel)

Další větší města:

• Zenica (147 tis. obyvatel)
• Tuzla (132 tis. obyvatel)
• Mostar (131 tis. obyvatel)
• Prijedor (RS) (115 tis. obyvatel)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Konvertibilní marka (BAM, zkracovaná též KM) = 100 feningů (feniků).

Jako účetní měna byla BAM zavedena 11. 8. 1997, ve fyzickém oběhu je od června 1998. Kurz BAM byl až do 31. 12. 2001 pevně vázán na DEM v poměru 1 : 1, od 1. 1. 2002 je vázán k euru v kurzu 1 EUR = 1,95583 BAM. Z cizích měn se nejpoužívanější devizou stalo euro. Jeho používání i jako běžného platebního prostředku je zákonné v případě, že se na jeho použití při konkrétní platební transakci dohodnou její účastníci.

Ke dni 15. 10. 2011 platil v BaH následující kurz (střed):

• 1 EUR = 1,955830 BAM
• 1 USD = 1,435254 BAM
• 1 CZK = 0,078731 BAM.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Bosna a Hercegovina nemá na celostátní úrovni zákonnou úpravu státních svátků. V každé entitě se tudíž slaví jiné svátky.

• 1. a 2. leden: Nový rok
• 9. leden: Den státnosti Republice srbské – respektovaný jen v Republice srbské
• 1. březen: Den nezávislosti – respektovaný jen ve Federaci Bosny a Hercegoviny
• 1. a 2. květen: Svátek práce   
• 21. listopadu: Den státnosti (podpis Daytonské dohody) – respektovaný jen v Republice srbské
• 25. listopad: Den státnosti – respektovaný jen ve Federaci Bosny a Hercegoviny

Během státních svátků bosenské státní instituce nepracují.

Kromě uvedených státních svátků se dodržují náboženské svátky, a to především v oblastech s většinovým etnikem:

• Katolické Vánoce a Velikonoce (Chorvati)
• Pravoslavné Vánoce a Velikonoce (Srbové)
• Ramazan bajram a kurban bajram (Bosňáci).

Vzhledem k etnicky smíšené struktuře personálu je třeba počítat s omezeným fungováním státních institucí v době všech náboženských svátků.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Terciární sféra (obchod a služby) je v BaH podstatným zdrojem státních příjmů, vyvíjí v ní činnost převažující část podnikatelských subjektů. V BaH dosud neexistuje obchodní zákoník ani obchodní právo jako ucelené právní odvětví s ustálenou judikaturou, v praxi se uzavírají různě modifikované kontrakty dle občanského zákoníku pocházejícího ještě z období SFRJ; ve vztazích se zahraničními partnery je možné uzavírat smlouvy podle cizího, tj. i českého právního řádu. Takto sestavené smlouvy jsou na území BaH uznávané a závazky z těchto smluv soudně vymahatelné. Přesto je nutné k obchodům přistupovat obezřetně a důsledně zvažovat veškerá rizika.

Ze strany bosenských partnerů je kladen důraz na vysokou profesionální úroveň jednání. Příprava k obchodnímu jednání by měla zahrnovat důkladné seznámení se s teritoriem a všemi jeho specifiky včetně historických. Jednou z možností je též najít si místních specifik znalého bh obchodního zástupce.  Při jeho výběru je nutno přihlédnout též k jeho etnické příslušnosti podle toho, ve které části BaH chce česká společnost působit.

Prezentaci své společnosti může český investor připravit ve spolupráci s entitními hospodářskými komorami v BaH, ale zde není vždy zárukou, že se sejdou přesně ti partneři, které by prezentující společnost potřebovala. Vhodnější je požádat hospodářskou komoru v BaH o adresy několika odpovídajících partnerů, které zástupci české strany osobně navštíví a provedou na místě i prezentaci. Bosenský partner pak zpravidla ochotně přebírá úlohu hostitele a je vstřícný.

Na začátku obchodního jednání je vhodné zdůraznit zájem o dlouhodobý obchodní vztah. Důležité je získat si obchodního partnera  po lidské stránce, např. poukazem na společné zájmy, dějiny, blízkost mentality a jazyka aj. Pokud se tato část jednání dobře zvládne, jde technická i obchodní část jednání docela snadno. V současné době jsou v BaH české společnosti přijímány pozitivně, obvykle navazují na dřívější dobré obchodní vztahy z období existence SFRJ. Čeští partneři mají v BaH renomé vysoké odbornosti a profesionality.

Témata na úvod mohou být různá - především všeobecně konverzační. Obsah není příliš důležitý, mohou se objevit také osobní dotazy ze strany bosenského partnera, například na průběh cesty, na délku pobytu v BaH. Zpravidla následuje výměna názorů na povahu a důsledky společenských a politických změn v ČR a BaH po roce 1989. V rozhovoru je pak vhodné vzpomenout kontakty s bývalou Jugoslávií před válkou v letech 1992–1995. Při úvodním jednání se však nedoporučuje zavádět řeč na téma samotné války, náboženství či vzájemných vztahů etnických skupin a politických stran v BaH.

Jako místo jednání je vhodné zvolit sídlo bh partnera, což umožňuje vytvořit si dostatečnou představu o možnostech partnera a seznámit se na místě s technickým zázemím jeho společnosti. Neformální část jednání lze následně přenést do příjemného prostředí některé z typických místních restaurací, vždy však až po dohodě s partnerem. Pozvání do restaurace není podmínkou, bývá spíše krokem k potvrzení dosaženého výsledku jednání.

Ve státě se používají tři oficiální jazyky – bosenština, srbština a chorvatština. Z našeho pohledu se jedná o tři nepříliš odlišná nářečí stejného jazyka, známého před válkou jako srbochorvatština. Vládní dokumenty vycházejí ve všech třech jazykových verzích. Používání názvů oficiálních jazyků je značně zpolitizováno, v hovoru se doporučuje mluvit o „místním“ jazyce. Při tlumočení lze uplatnit jakoukoli variantu. Při sepisování obchodních smluv se doporučuje použít třetí jazyk (obvykle angličtinu) a překlady do jazyků obou partnerů nechat autorizovat. Je nutné požadovat, aby autorizovaný překlad byl opatřen razítkem soudního překladatele pro daný jazyk. Obchodní jednání lze zpravidla vést i přímo v angličtině, někdy i v němčině. Není výjimkou setkat se s návrhem jednat také v italštině, ruštině a občas i v jiných světových jazycích.

Používání titulů při jednání není podmínkou.

Jednání není obvyklé zahajovat časně ráno, využívá se běžně doba od 9 do 17 hodin. Délka jednání je minimálně hodinová a je nutno počítat s prodlevami. V takovém případě je vhodné mít mobilní telefonní kontakt na obchodního partnera a na odchylkách v časovém harmonogramu jednání se dohodnout. Během jednání je běžné malé občerstvení. Vžitou tradicí bosenských partnerů je nabídnout kávu. Pokud je zájem o neformální setkání s obchodním partnerem, obvykle se to vyjadřuje pozváním na kávu, i když pak na druhu konzumovaného nápoje vůbec nezáleží.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Stav zdravotnictví v BaH nevyhovuje evropským standardům, zejména pokud jde o vybavení zdravotnických zařízení. Ta jsou schopna poskytnout nejnutnější pomoc nebo základní ošetření v akutních případech. Poskytnutí bezplatné první pomoci a nejnutnějšího ošetření pro české občany na území BaH upravuje Smlouva mezi ČSSR a SFRJ o spolupráci v oblasti zdravotnictví z  5. 10. 1963, do níž oba státy sukcedovaly. Veškerou ostatní péči je třeba platit v hotovosti.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

V Bosně a Hercegovině není žádné další zastoupení českých institucí.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

• Společné předčíslí země: +387
• Policie: 122
• Hasiči: 123
• Záchranná služba: 124
• Taxislužba: 1515
• Odtahová služba: 1282 (FBaH), 1285 (RS), 1288 (Chorvaty osídlené oblasti BaH)
• Informace o telefonních číslech: 1182 (FBaH), 1185 (RS), 1188 (Chorvaty osídlené oblasti BaH)
• Mezinárodní telefonní ústředna: 1200, 1201

1.18. Internetové informační zdroje

Instituce Bosny a Hercegoviny

• Předsednictví Bosny a Hercegoviny
• Rada ministrů (= „Vláda“)
• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ředitelství pro evropskou integraci
• Agentura pro jištění zahraničních investic
• Agentura pro podporu zahraničních investic Bosny a Hercegoviny
• Agentura pro statistiku Bosny a Hercegoviny
• Agentura pro státní službu
• Regulatorní agentura pro telekomunikace Bosny a Hercegoviny
• Agentura pro zajištění depozit Bosny a Hercegoviny
• Úřad pro standardizaci, metrologii a duševní vlastnictví Bosny a Hercegoviny
• Ředitelství pro civilní letectví Bosny a Hercegoviny
• Komise pro majetkové nároky přesídlených osob a válečných uprchlíků
• Audit institucí Bosny a Hercegoviny
• Ústavní soud Bosny a Hercegoviny
• Centrální banka Bosny a Hercegoviny  
• Volební komise Bosny a Hercegoviny  
• Ombudsman pro lidská práva Bosny a Hercegoviny
• Komora pro lidská práva Bosny a Hercegoviny  
• Úřad vysokého představitele (OHR)
• Zahraničně-obchodní komora Bosny a Hercegoviny

Instituce Federace Bosny a Hercegoviny

• Parlament Federace Bosny a Hercegoviny  
• Vláda Federace Bosny a Hercegoviny
• Ministerstvo vnitra Federace Bosny a Hercegoviny  
• Ministerstvo financí Federace Bosny a Hercegoviny  
• Ministerstvo dopravy a komunikací Federace Bosny a Hercegoviny  
• Centrum pro rovnost pohlaví Federace Bosny a Hercegoviny  
• Statistický úřad Federace Bosny a Hercegoviny  
• Meteorologický ústav Federace Bosny a Hercegoviny  
• Ústav pro programový rozvoj Federace Bosny a Hercegoviny  
• Komise pro pohřešované osoby Federace Bosny a Hercegoviny  
• Agentura pro privatizaci Federace Bosny a Hercegoviny
• Agentura pro bankovnictví Federace Bosny a Hercegoviny  
• Komise pro cenné papíry Federace Bosny a Hercegoviny  
• Registr cenných papírů Federace Bosny a Hercegoviny  
• Kancelář pro audit entitního rozpočtu Federace Bosny a Hercegoviny
• Kancelář pro dohled nad pojišťovnami  
• Úřad pro účetnictví a audit Federace Bosny a Hercegoviny  
• Hospodářská komora Federace Bosny a Hercegoviny  
• Ústavní soud Federace Bosny a Hercegoviny  
• Ombudsman pro Federaci Bosny a Hercegoviny

Instituce Republiky srbské

• Prezident Republiky srbské  
• Vláda Republiky srbské (portál pro všechna ministerstva) 
• Ministerstvo vnitra Republiky srbské  
• Ústavní soud Republiky srbské  
• Finanční úřad Republiky srbské  
• Centrum pro rovnost pohlaví Republiky srbské  
• Ředitelství pro privatizaci Republiky srbské  
• Hospodářská komora Republiky srbské  
• Prokuratura Republiky srbské  
• Celní správa Republiky srbské
• Statistický úřad Republiky srbské  
• Univerzita Banja Luka  
• Univerzita východní Sarajevo

1.19. Adresy významných institucí

Ministerstvo zahraničních věcí Bosny a Hercegoviny
Musala 2
71000 Sarajevo

Ministerstvo zahraničního obchodu a hospodářských styků Bosny a Hercegoviny
Musala 9
71000 Sarajevo

Agentura pro podporu zahraničních investic – FIPA
Branilaca Sarajeva 21/III
71000 Sarajevo

Zahraničně-obchodní komora Bosny a Hercegoviny
Branislava Đurđeva 10
71000 Sarajevo

Hospodářská komora Republiky srbské
Đure Daničića 1/2
78000 Banja Luka

Hospodářská komora Federace Bosny a Hercegoviny
Branislava Đurđeva 10
71000 Sarajevo