Bepečnostní situace

Politická situace je stabilní, je nicméně stále ovlivněna výsledky války v letech 1992-1995, která byla ukončena Daytonskou mírovou dohodou. Ta zřídila v zemi funkci Vysokého představitele mezinárodního společenství, který v současně působí i jako Zvláštní představitel Evropské unie (HR/EUSR). V zemi jsou rozmístěny policejní (EUPM) a vojenské mise (EUFOR) EU. HR je vybaven rozsáhlými výkonnými pravomocemi, nicméně v posledních letech jeho úloha přechází od exekutivní v asistenční.
Bezpečnostní situace je klidná, s výjimkou občasných incidentů. Projevy násilí se nejčastěji týkají chuligánů a fotbalových fanoušků nebo vyřizování účtů mezi skupinami organizovaného zločinu. Úroveň obecné kriminality (kapesní krádeže, krádeže aut, loupeže) je v hlavním městě Sarajevu srovnatelná s Prahou, ve zbytku země je nižší než v ČR. Všudypřítomná válečná traumata a poměrně vysoké množství zbraní držené obyvateli nicméně dlouhodobě udržují výrazně vyšší latentní úroveň násilí než v ČR.

Stálé minové nebezpečí
Nebezpečí představují zaminované prostory. Podle aktuálních údajů činí celková plocha s rizikem existence min 1 555,34 km2, což je 3,04 % území BaH. Aktuální mapy zaminovaných území je možné nalézt na www.bhmac.org . Cílem BaH je vyčistit území do roku 2019, počet zaminovaných lokalit 13 077, miny a nevybuchlá munice asi 220 tis. (odhady r. 2009). Odminována jsou města a obývané části BaH, avšak horská turistika nese značné riziko, neboť ne všechny zaminované oblasti jsou řádně označeny. Návštěvníci by se při cestování měli držet asfaltových silnic a viditelně užívaných cest.

Specifika

Silniční komunikace

Upozorňujeme rovněž na nevyhovující propustnost a stav komunikací. V Bosně a Hercegovině, s výjimkou dvou krátkých úseků, nejsou postaveny dálnice. Silnice často nemají středový pruh, ani zpevněnou krajnici. Často se projíždí hornatými terény, je nutno počítat s neosvětlenými tunely (zde se situace v poslední době zlepšuje), výmoly ve vozovce a s kolonami aut na hlavních trasách.

Hygienické podmínky

Nadále přetrvávají problémy s dodržováním hygienických pravidel. S “černými skládkami“ a pohozenými odpadky se návštěvníci mohou setkat nejen v přírodě, ale i ve městech. S výjimkou Sarajeva, které je pitnou vodou zásobováno z kvalitních podzemních pramenů, doporučujeme turistům, aby pili spíše balenou vodu a nápoje, a aby nenakupovali maso a mléčné výrobky na tržištích, pokud tyto produkty nejsou uloženy v chladících či mrazících boxech. Profylaktická kontrola kvality balených potravin je však v BaH na dobré úrovni. V BaH je poměrně velký výskyt volně pobíhajících psů a koček, kteří by potenciálně mohli být nositeli různých druhů nákaz a nemocí.

Náboženství

Sarajevo se chlubí pověstí „historického místa styku čtyř náboženství“ (katolictví, islámu, pravoslaví a judaismu), ale dnešní populace města (s výjimkou tzv. Východního Sarajeva, osídleného převážně pravoslavnými Srby) je z více než 80% muslimská. Jde v drtivé většině o příslušníky liberálního směru islámu. V Sarajevu i dalších městech lze běžně potkat šátkem zahalené ženy všeho věku (zejména v pátek, kdy se v mešitách konají společné modlitby), závoj přes obličej jich ale nosí minimálně. Společné pravidelné modlitby mají malou účast (týká se i zdejších křesťanů), alkohol se nabízí v srovnatelné míře s ČR, restaurace zůstávají otevřeny a jsou navštěvovány i během postního měsíce (ramadánu). Vepřové maso lze sehnat jen v největších supermarketech nebo ve Východním Sarajevu. V poválečné době se sice aktivizují i fundamentalistické proudy, avšak zastoupení jejich vyznavačů v populaci i vliv na společnost jsou zatím zanedbatelné. V celostátním měřítku je muslimů (Bosňáků) asi 45%, pravoslavných křesťanů (tj. Srbů) asi 35%, katolíků (tj. Chorvatů) asi 15%. Vzájemné tenze mezi vyznavači různých náboženství existují, avšak v posledních letech se vyhrocují jen vzácně a krátkodobě. Jsou spojené s etnickou identitou, a tak se nijak netýkají cizinců v zemi usazených či krátkodobých návštěvníků jakéhokoli vyznání. Náboženské zvyky cizinců, nejsou-li dávány najevo okázale, jsou všemi komunitami tolerovány.

Charakteristikou obyvatel BaH je otevřenost, družnost a pohostinnost. Ta ovšem může dosahovat míry, námi vnímané jako obtěžování a zásah do soukromí. Zvaní na kávu či rakiji lze jen těžko odmítnout, máme-li zůstat zdvořilí (platí zejména pro muže). Vnímání času je volné, dochvilnost a spolehlivost ve vztahu k danému slovu nepříliš vysoká. Další místní zvyklosti, vážící se k obchodním kontaktům a jednáním, jsou podrobně zpracovány v souhrnné teritoriální zprávě.

Ceny

Ceny základních potravin jsou srovnatelné s ČR. Cena mléka se pohybuje kolem 1,5 BAM/l, masa kolem 12-18 BAM/kg, chleba kolem 1 BAM/kus, benzínu kolem 2,30 BAM/l, cigaret kolem 1 - 3 BAM. Ceny ovoce a zeleniny jsou v sezóně relativně nízké.

Nejlepší kurs k výměně má EURO, fixně činí 1,95 BAM, poplatek za směnu činí 0,2-0,8%. EURO.

Umístění úřadu

Zastupitelský úřad ČR - se nachází se ve čtvrti Bistrik, naproti historickému centru města (přes řeku Miljacku), poblíž městského pivovaru (Sarajevska pivara) a katolického kostela s františkánským klášterem sv. Antonína Paduánského (sv. Ante), cca. 300 metrů od tramvajových zastávek linek č. 1,3,5 a 7 „Latinska Čuprija“ či „Vijećnica“.

Turistická infrastruktura

Turistická infrastruktura na území BaH byla silně poškozena v důsledku válečných událostí v letech 1992-1995 a její plná obnova je dlouhodobou otázkou. Nnicméně cestovní ruch se v poslední době čile rozvíjí, čehož je důkazem stále větší počet zahraničních turistů, kteří navštěvují BaH. Turistickými cíli s dostatečnými ubytovacími kapacitami jsou hlavní město Sarajevo, letovisko Neum - jediný přístup BaH k mořskému pobřeží, historické město Mostar a Medjugorje jakožto katolické poutní místo. Sarajevo a Mostar rovněž nabízejí dostatek ubytovacích i doprovodných kapacit pro turisty, historických pamětihodností, zejména sakrální architektury islámské, katolické, pravoslavné a židovské v jedinečné symbióze. Další historické památky, kterým však již většinou chybí turistická infrastruktura, zahrnují hrady a města Počitelj, Višegrad, Jajce, Doboj, Bihać, Travnik, Stolac s největším počtem středověkých bogomilských náhrobků (stečci).

V zimě skýtají hory v okolí Sarajeva kvalitní podmínky pro lyžování. Sjezdové i běžecké areály, na kterých probíhaly zimní olympijské hry 1984, jsou stále v provozu (střediska Jahorina, Igman, Bjelašnica poblíž Sarajeva, pohoří Vlašić a Čvrsnica). Úprava tratí a ostatní služby jsou na nižší úrovni než v ČR, střediska však nebývají přeplněná. Ceny jsou obdobné cenám v ČR. Pro kanoistiku, rafting či sportovní rybaření v letním období jsou vhodné řeky Drina, Una, Vrbas, Neretva a Tara. Lesy nabízejí mnoho příležitostí k organizovanému lovu a odpočinek slibují i lázně Ilidža, Fojnica, Kiseljak, Teslić, Tuzla, Višegrad a Olovo a jejich termální i studené prameny a léčebné procedury. Podmínky pro cykloturistiku nejsou příliš dobré, ale i zde se začíná cykloturistika prosazovat a v okolí Sarajeva lze nalézt několik značených okruhů, v roce 2009 byl rovněž vydán cykloturistický průvodce s podrobným popisem cca 10 tras.

Hlavní silnice jsou silně frekventované se spoustou neosvětlených tunelů, vedlejší silnice často postrádají asfaltový povrch a jakékoli značení. Kvalitní podrobné mapy neexistují, i automapy cizího původu (např. Freytag&Bernd 1:250 000) často zobrazují neexistující silnice, nesprávně udávají jména vesnic a jejich spojnice a nerozlišují asfaltové a nezpevněné silnice.

Přírodní památky na území BaH zahrnují národní parky Kozara, Sutjeska, Hutovo Blato (ptačí hnízdiště), prales Peručica, kaňony Rakitnice a Krušnice, vodopády, jeskyně a vyvěračky, typické pro krasovou oblast Hercegoviny, dále pak vodopády Kravice v blízkosti města Čapljina nedaleko hranic s Chorvatskem nebo vodopád Skakavac u Sarajeva, druhotný pramen řeky Buny u města Blagaj.

Rekreačních možností v běžném smyslu je v bezprostředním okolí Sarajeva málo. Nejbližší přírodní koupání nabízí Jablanické či Boračké jezero vzdálené 1,5 hodiny cesty autem, Jadranské moře a jeho plně turisticky vybavená letoviska i kempy (Dubrovník, Split, Makarská riviéra) je vzdáleno cca 4 hodiny cesty autem. V bezprostředním okolí Sarajeva i jinde v BaH existují skvělé možnosti pro horskou turistiku, avšak kvůli trvajícímu nebezpečí min je třeba chodit zásadně po zpevněných či viditelně používaných cestách, při pohybu mimo ně je nejlepší mít místního průvodce či alespoň jeho radu. Běžně je tolerováno táboření a bivakování ve volné přírodě.

Odpuzujícím jevem je znečištění krajiny obaly a jinými odpadky a znečištění vodních toků odpadními vodami. Cestování po BaH není právně nijak omezováno.

Doprava

Vlastní automobil je téměř nutností. Síť meziměstské veřejné dopravy je nedostačující a přeplněná, spojuje spolehlivě pouze větší města, do odlehlých míst zajíždí sporadicky. Železniční tratě vedou jen do Záhřebu, Budapešti, Bělehradu a přes Mostar do přístavu Ploče, frekvence vlaků a meziměstských autobusů je výrazně nižší než u nás (2-5x denně mezi největšími městy). Místní doprava v Sarajevu sestává z jediné tramvajové trati, čtyř linek trolejbusových a sítě městských a předměstských autobusů. Dopravní prostředky i silnice bývají v době špičky přeplněné. Jednorázová jízdenka stojí v Sarajevu 1,60 BAM (při zakoupení ve stánku) a 1,80 BAM při zakoupení u řidiče (tj. cca: 75-95 centů). Při zakoupení jízdenky na 10 jízd vyjde cena jedné jízdy na 1,20 BAM. K návštěvě horských a odlehlých oblastí doporučujeme terénní automobil. Řízení v hustém sarajevském provozu, zejména v úzkých vedlejších uličkách ve svahu, bývá dosti náročné. Kázeň ostatních řidičů je o stupínek nižší než u nás. Ceny benzínu i nafty jsou o 10-15% nižší než v ČR.

Při pobytu v Sarajevu a větších městech důrazně doporučujeme parkování na placených, hlídaných parkovištích, a v noci na hlavních, osvětlených komunikacích. V žádném případě se nesmějí v autě nechávat žádné cennosti a doklady, a to i při zaparkování na placeném parkovišti či zdánlivě frekventovaném místě. V případě vykradení doporučujeme přivolat policii (tel. 122) a vyžádat si sepsání protokolu.

Podnebí

Podnebí v Sarajevu se příliš neliší od podnebí v ČR. Je ovlivňováno spíše kontinentálním prouděním, roční úhrn srážek je 600 mm, tedy o něco více než v Praze. Je třeba vzít v úvahu, že město leží v nadmořské výšce 550 metrů, okolní hory dosahují 1500 metrů. V létě jsou maximální teploty 30 - 33 oC, přičemž je stálý mírný vánek. Zimní teploty klesají i pod 10 oC, sněhová pokrývka v okolí města leží zpravidla od poloviny prosince do poloviny března. Oblast Hercegovina (přímořský svah hlavního hřebene, hlavní město Mostar) se těší středomořskému podnebí s letními teplotami přes 40 oC, sníh je v nižších polohách téměř neznámý. Srážky zde mají občasný, přívalový charakter.

Tisk, internetové spojení

V BaH nejsou běžně k dostání české noviny (nejblíže na chorvatském pobřeží na Makarské), ostatní zahraniční noviny a časopisy, kromě srbských a chorvatských, do Sarajeva přicházejí s několikadenním zpožděním. Lze se k nim ovšem dostat v podobě internetových vydání. Za zhruba stejné ceny jako v ČR je k dispozici internetové připojení. Internetové kavárny nabízejí ve větších městech kapacitně kvalitní připojení za ceny okolo 1 EURO za hodinu. Knižní trh v BaH je výrazně méně rozvinutý než v ČR. Ze zahraničních publikací jsou v největších knihkupectvích v Sarajevu k dostání nejvýznamnější světové bestsellery v angličtině a knihy srbských a chorvatských nakladatelství v místním jazyce.

Průvodce

Existují průvodce v místním jazyce, angličtině, francouzštině, němčině. V češtině vyšel společný průvodce po horách BaH a Černé Hory v roce 2004 v nakladatesltví SKY (Turistika a Hory Ostrava).

Doprava z/do ČR

Cesta autem z Prahy do Sarajeva trvá podle zvolené cesty, provozu na silnicích a hraničních přechodech mezi 10 a 16 hodinami čistého času. Používané, časově srovnatelné, trasy jsou v zásadě tři. První vede sice oklikou (1150 km oproti 980 při druhé variantě), ale zato s výjimkou 30 km ve Slovinsku a mezi Pohořelicemi a Vídní a úseku v BaH skoro stále po dálnicích: Praha – Brno – Vídeň - Štýrský Hradec – Šentilj – Maribor – Krapina – Záhřeb -Slavonski Brod – Doboj – Zenica - Sarajevo. V létě o víkendech bývají některé její úseky, zvláště průjezd Slovinskem, značně přetížené. Rovněž druhá trasa ved e z Prahy do Moháče po dálnici: Praha – Brno - Bratislava- hraniční přechod Komárno či Rajka - Budapesť –Moháč – Osijek - Slavonski Šamac – Doboj – Zenica - Sarajevo. V Maďarsku jsou kolem všech větších měst dobře značené obchvaty. Třetí cesta vede do Bratislavy a Rajky stejně, dále je před Mosoní odbočka na E 68, která se klikatí přes Sárvár, Szombathely, Körmend, Lenti a těsně před slovinskou hranicí odbočí na Letenye, kde je hraniční přechod do Chorvatska a ihned za ním začíná chorvatská dálnice. Dále přes Záhřeb a Slavonski Brod shodně s trasou 1.
Mezi Prahou a Sarajevem bohužel neexistuje přímé letecké spojení. Využívané jsou lety přes Záhřeb, Budapešť, Vídeň, Mnichov a Bělehrad. Vlakové či autobusové spojení využitelné pro cestu do a z ČR má Sarajevo se Záhřebem, Vídní, Budapeští, Lublaní a Mnichovem. V sezóně lze využívat častá spojení se Splitem či Dobrovníkem. Viz níže odkaz Letiště a jízdní řády.
Další možností je přímé mikrobusové spojení Praha - Sarajevo, ze Sarajeva vždy v úterý, z Prahy v pátek. Cesta jedním směrem stojí přibližně 80 euro. Místo je nutno předem rezervovat. Užitečné internetové odkazy:

Turistické portály o BaH
www.bosna.unas.cz/turistika.html
www.bih-x.com
www.e-turizam.com
www.bhtourism.ba
www.chorvatsko.cz/aktual/050917bosna.html
http://navigator.ba

Lyžování
www.jahorina.org
www.jahorina.org/cjenik.php
www.bhski.ba/
www.skijanje.co.yu/Ski_Centri/BiH/bjelasnica.htm
www.vlasic-bih.com/
www.vlasic-online .com/

Hory, lázně

www.treking.cz/knihy/bosna.htm
www.kupresonline .com/

Rafting

www.una-kiro-rafting.com/
www.neretva.rafting .ba/

Sarajevo
www.sarajevo.ba
www.sarajevo.moj-grad.com
www.sarajevo-tourism.com/eng
www.navigator.ba/maps/sarajevo/index.php
www.sff.ba/eng
www.zemaljskimuzej .ba

Festivaly
www.sarajevskazima.ba
www.bascarsijskenoci .ba

Další města:

www.mostar.ba
www.mostar.moj-grad.com
www.banjaluka.rs.ba
www.banjalukaguide.com
www.visegrad.rs.sr
www.travnik-tourism .com

Vodopády a jezera

http://chorvatsko-drvenik.wz.cz/kravice.html
www.hutovo-blato.com
www.jablanicko-jezero.freeservers.com
www.boracko-jezero.freeservers.com/
www.prokosko-jezero.freeservers .com/

Letiště a jízdní řády

www.sarajevo-airport.ba
http://railweb.techsite.cz/bih-tour.html
www.centrotrans.com
.
Doporučení turistům

Stálé minové nebezpečí

Nebezpečí představují zaminované prostory. Podle aktuálních údajů činí celková plocha s rizikem existence min 1 555,34 km2, což je 3,04 % území BaH. Aktuální mapy zaminovaných území je možné nalézt na www.bhmac.org . Cílem BaH je vyčistit území do roku 2019, počet zaminovaných lokalit 13 077, miny a nevybuchlá munice asi 220 tis. (odhady r. 2009). Odminována jsou města a obývané části BaH, avšak horská turistika nese značné riziko, neboť ne všechny zaminované oblasti jsou řádně označeny. Návštěvníci by se při cestování měli držet asfaltových silnic a viditelně užívaných cest.

Parkování

Při pobytu v Sarajevu a větších městech důrazně doporučujeme parkování na placených, hlídaných parkovištích, a v noci na hlavních, osvětlených komunikacích. V žádném případě se nesmějí v autě nechávat žádné cennosti a doklady, a to i při zaparkování na placeném parkovišti či zdánlivě frekventovaném místě. V případě vykradení doporučujeme přivolat policii (tel. 122) a vyžádat si sepsání protokolu.

Cestování automobilem, dopravní nehoda

Při pobytu v Sarajevu a větších městech důrazně doporučujeme parkování na placených, hlídaných parkovištích, a v noci na hlavních, osvětlených komunikacích. V žádném případě se nesmějí v autě nechávat žádné cennosti a doklady, a to i při zaparkování na placeném parkovišti či zdánlivě frekventovaném místě. V případě vykradení doporučujeme přivolat policii (tel. 122) a vyžádat si sepsání protokolu.

Stanete-li se účastníkem dopravní nehody,

· vždy zavolejte neprodleně po nehodě policii na tel. č. 122, bez ohledu na to, kdo je viníkem,
· vyžádejte si od policie potvrzení o poškození vozidla (Potvrda o oštěćenju vozila), bez kterého nedoporučujeme opustit území Bosny a Hercegoviny,
· vyžádejte si kontakt na další účastníky nehody, případně na jejich pojišťovnu (pro urychlení vyřízení pojistky je praktické si vozidlo také vyfotit),
· český občan není povinen podepisovat žádné dokumenty, kterým nerozumí,
· protokol o dopravní nehodě zašle policie Velvyslanectví ČR v Sarajevu, kde je možné si jej dodatečně vyžádat pro potřeby pojišťovny v ČR. Obecné informace o tom, jak postupovat při dopravní nehodě v zahraničí, naleznete také na stránkách České kanceláře pojistitelů.

Cestovní doklad

Bosna a Hercegovina umožňuje vstup na své území také na základě předložení platného občanského průkazu občana ČR. Proto lze jako cestovní doklad k cestování do Bosny a Hercegoviny použít i občanský průkaz ČR.

Doporučujeme, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem, byl vybaven svým vlastním cestovním dokladem, i když je zapsán v občanském průkazu svého rodiče. Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele.

Ztráta, krádež cestovního dokladu

· oznamte ztrátu/krádež cestovního dokladu na nejbližší policejní stanici, která vystaví potvrzení o ztrátě/krádeži (Potvrda o gubitku/krađi); upozorňujeme, však že toto potvrzení nelze použít k přechodu hranice;
· kontaktujte Velvyslanectví České republiky v Sarajevu, které vystaví náhradní cestovní doklad k jednorázové cestě do ČR (k jeho vydání jsou třeba 2 fotografie pasového formátu). Event. je možné odcestovat zpět do ČR na platný občanský průkaz, pokud ho občan ČR má s sebou (v takovém případě není třeba velvyslanectví kontaktovat).

Zranění

· zavolejte první pomoc (hitna pomoć) na tel č. 124,
· podrobnější informace v kapitole Zdravotní pojištění.

Úmrtí

· zavolat policii na tel č. 122, která následně kontaktuje lékaře, kontaktovat velvyslanectví.