1.1. Oficiální název státu

• Černá Hora (ME)

Název se objevuje poprvé v r. 1296 v Chartě srbského krále Stefana Uroše II Milutina z dynastie Nemanjićů, v italských zdrojích se pak v r. 1348 jako Cerna Gora, později Cernagora, Montana Negra, Montenegro či Monte Negro.

1.2. Rozloha

Černá Hora se rozkládá se na ploše 13 812 km2, z toho vodní plocha zaujímá 1,5 %.
Celková délka státních hranic je 614 km, délka pobřeží Jaderského moře je 294 km.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatel: 620 029, z toho 50,61 % žen a 49,39 % mužů (dle oficiálního sčítání lidu a domácností /dále censu/ v roce 2011)

(r. 1921 - 311 341, r. 1931 - 360 044, r. 1948 - 377 189, r.1953 - 419 873, r.1961 - 471 894, r. 1971 - 529 604, r. 1981 - 584 310, r. 1991 - 615 035, r. 2003 - 620 145)

Průměrná hustota osídlení v Černé Hoře: 45,2 obyv/km2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (stav k září 2011)
obyvatelé v produktivním věku (15 - 65 let) - 422.509
aktivní obyvatelstvo - 261.700
neaktivní obyvatelstvo - 172.384
zaměstnaní - 161.742
nezaměstnaní - 31.404 (na jihu Černé Hory 5,8 %, na severu Černé Hory 17,5 %; míra nezaměstnanosti 12 % ekonomicky aktivního obyvatelstva; míra dlouhodobé nezaměstnanosti 55,7 %)
sektor služeb - 76,50 % zaměstnaných
soukromý sektor - 61,6 % zaměstnaných

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

V období 1991-2008 průměrný roční přírůstek obyvatel klesnul z 9,7 na 4,1 promile a nadále vykazuje mírně klesající tendenci.

1.5. Národnostní složení

Složení obyvatel v Černé Hoře bylo podle sčítání lidu v roce 2011 následující:

• Černohorci 44,98 % (278.865)
• Srbové 28,73 % (178.110)
• Bošňaci 8,65 % (53.605)
• Albánci 4,91 % (30.439)
• Muslimové 3,31 % (20.537)
• Romové 1,01 % (6.251)
• Chorvati 0,97 % (6.021)
• Srbové/Černohorci 0,34 % (2.103)
• Egypťané 0,33 % (2.054)
• Černohorci/Srbové 0,30 % (1.833)
• Jugosloávci 0,19 % (1.154)
• Rusové 0,15 % (946)
• Makedonci 0,15 % (900)
• Bosenci 0,07 % (427)
• Slovinci 0,06 % (354)
• Maďaři 0,05 % (337)
• Muslimové/Černohorci 0,04 % (257)
• Goranci 0,03 % (197)
• Muslimové/Bošňaci 0,03 % (183)
• Bošňaci/Muslimové 0,03 % (181)
• Černohorci/Muslimové 0,03 % (175)
• Italové 0,02 % (135)
• Němci 0,02 % (131)
• Turci 0,02 % (104)
• ostatní 0,54 % (3.358)
• regionální příslušnost 0,19 % (1.202)
• nedeklarovaní 4,87 % (30.170)

Srbové obývají nejvíce severní část Černé Hory a okolí Herceg Novi v Boce kotorské. Většina z nich odmítá postavení menšiny a považuje se v Černé Hoře za autochtonní národ. Bosňáci a Muslimové obývají převážně region Sandžaku v severní části Černé Hory. Otázka vzájemného rozlišení mezi Bošňaky a Muslimy je velmi komplikovaná a teoreticky provázena řadou historických a novodobých sporů. Albánci jsou většinovým etnikem ve třech, vzájemně oddělených příhraničních oblastech s Albánií a Kosovem (Ulcinj, Tuzi, Plav), Chorvaté jsou rozptýleni nejvíce v Boce kotorské. Černohorci početně převažují ve všech ostatních částech Černé Hory. V porovnání s censem v r. 2003 počet Černohorců se zvýšil o cca 2 % a počet Srbů se snížil o cca 3 %. Prudce vzrostl počet Romů a Rusů, velmi mírně poklesl počet Bošňaků, Albánců a Chorvatů.

 

1.6. Náboženské složení

• 72, 07 % pravoslaví (446.857)
• 15, 97 % islám (99.038)
• 3, 44 % katolíci (21.299)
• 3,14 % muslimové (19.439)
• 0,24 % křesťané (1.460)
• 0.14 % adventisti (894)
• 0.07 % agnostici (451)
• 0,02 % svědci jehovovi (145)
• 0,02 % protestanti (143)
• 0,02 % budhisté (118)
• 0,01 % orientálci (58)
• 0.01 % Židé (12)
• 1, 02 % ostatní (6.337)
• 2, 61% nedeklarovaní (16.180)

(Zdroj: Úřad pro statistiku Černé Hory Monstat - census 2011, dobrovolný údaj)

Černohorská Ústava zakládá odluku státu a církve a náboženské organizace mají stejná práva. Většina občanů Černé Hory je pravoslavné víry. Věřící Srbské pravoslavné církve jsou shromážděni kolem Metropolie crnogorsko-primorske a Eparhie budimljansko-nikšićke. V Černé Hoře existuje rovněž Černohorská pravoslavná církev, které se považuje za následníka pravoslavné církve, jež existovala do r. 1920, kdy byla připojena k Srbské pravoslavné církvi, kterou však není uznána (SPC neuznává autokefalitu CPC). Jedním z hlavních důvodů jsou majetkové spory. Mezi oběma pravoslavnými církvemi je silná řevnivost a napětí. Sunitští muslimové jsou sdružení v Islámském společenství Černé Hory, katolíci se organizují v rámci nadbiskupství v Baru či biskupství v Kotoru. Katolická katedrála je rovněž v Podgorici. Diferenciace mezi stoupenci islámu a muslimské víry byla v censu 2011 použita poprve a setkala se převážně s kritikou veřejnosti.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Podle Ústavy Černé Hory je úředním jazykem jazyk černohorský a dalšími úředními jazyky jsou bosenský, srbský, albánský a chorvatský. Před vyhlášením obnovy nezávislosti Černé Hory v r. 2006 se většina obyvatel deklarovala jako hovořící srbsky s ijekavským nářečím.

Na základě politické dohody z r. 2011 mezi vládou Černé Hory a prosrbsky orientovanou opozicí v Černé Hoře, požadující zrovnoprávnění srbského jazyka s černohorským, byla provedena novelizace školského zákona a výuka dle něj probíhá v černohorském jazyce a s ohledem na stejný lingvistický základ i v srbském jazyce jako jazyce k úřednímu použití; v zájmu respektování práv menšinových národů, vyučování probíhá i v bosenském, albánském a chorvatském jazyce jako v jazycích k úřednímu použití. Vyučovací předmět má název "jazyk černohorský - srbský, bosenský, chorvatský".

Dle výsledků censu 2011 se k černohorskému jazyku jako jazyku mateřskému přihlásilo 36,97 % obyvatel (229.251 osob), k srbskému jazyku 42,88 % (265.895), k bosenskému 5,33 % (33.037), k albánskému 5,27 % (32.671), k srbo-chotvatskému 2,03 % (12.559), k romskému 0,83 % (5.169), k bošňackému 0,59 % (3.662), k mateřskému 0,54 % (3.318), k chorvatskému 0,45 % (2.791), k ruskému 0,17 % (1026), k srbsko-černohorskému 0,10 % (618), k makedonskému 0,09 % ( 529), k černohorsko/srbskému 0,06 % (369), k maďarskému 0,04 % (225), k chorvatsko/srbskému 0,04 % (224), k anglickému 0,03 % (185), k německému 0,02 % (129), ke slovinskému 0,02 % (107) a k rumunskému 0,02 % (101). Ostatními jazyky hovoří 0,47 % (2.917), regionálními jazyky 0,07 % (458), odmítlo se vyjádřit 3,99 % (24.748).

V porovnání s censem 2003 se počet obyvatel, které hovoří černohorským jazykem jako jazykem mateřským, zvýšil o 14 % a těch, kteří označili za mateřský jazyk srbský, je o 20 % méně.

Rovnocennými písmy jsou cyrilice (varianta azbuky) a latinka.

Černohorský jazyk se celkově liší od srbského jazyka méně, než je tomu v případě češtiny a slovenštiny.

V praxi se v opštinách, kde většinu či podstatný podíl tvoří národní či etnické skupiny, úředně používají i jazyky a písma těchto entit. Albánština se užívá v opštinách Ulcinj a Plav a hovoří se tímto jazykem v Tuzi (administrativně spadá k Podgorici). Chorvatština se používá v okolí Boky kotorské (opštiny Herceg Novi, Kotor a Tivat) a bosenština v severních oblastech země (tzv. Sandžak), kde žijí Bosňáci / Muslimové, kteří vyznávají islám a většinou jsou slovanského původu.

V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně častěji se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou, zřídka ruštinou (u menší části starší generace).

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Černá Hora je rozdělena do 21 opštin (okresů/obvodů) a dvou městských opštin Golubovci a Tuzi, které jsou součástí opštiny Podgorica: Andrijevica, Bar, Berane, Bijelo Polje, Budva, Danilovgrad, Žabljak, Kolašin, Kotor, Mojkovac, Nikšić, Plav, Plužine, Pljevlja, Podgorica, Rožaje, Tivat, Ulcinj, Herceg Novi, Cetinje, Šavnik.

V Černé Hoře je 1256 obcí, z nichž 40 mají statut města.

Hlavním městem Černé Hory je Podgorica (do r. 1992 Titograd), dle censu z r. 2011 se 156.169 obyvateli, včetně předměstí se 187.085 obyvateli (Podgorice s předměstím zaujímá 10,4 % území Černé Hory a podílí se 25,17 %, resp. 30,17 % na celkovém počtu obyvatel země. Sídelní městem je Cetinje se 14 166 obyvateli.

Počtem obyvatelstva za hlavním městem Podgoricí následují Nikšić (57.278), Bijelo Polje (23 105), Pljevlja (19.622), Bar (17.727), Herceg Novi (19.617), Budva (15.933), Kotor (12.715), Berane (11.193), Ulcinj (10.828), Tivat (10.149), Rožaje (9.567), Danilovgrad (6.892), Plav (5.552), Mojkovac (3.631), Žabljak (1.737), Plužine (1.353), Andrijevica (1.055), Kolašin (2.747), Šavnik (456).

Z hlediska počtu obyvatel v jednotlivých opštinách následují za Podgoricí (187.085) Nikšić (72.824), Bijelo Polje ( (46.676), Bar (42.368), Berane (35.452), Herceg Novi (30.992), Pljevlja (31.060), Rožaje (23.312), Kotor (22.799), Ulcinj (20.265), Budva (19.170), Danilovgrad (17.678), Cetinje (16.757), Tivat (14.111), Plav (13.549), Mojkovac (8.669), Kolašin (8.420), Andrijevica (5.117), Plužine (3.286), Žabljak (3.599), Šavnik (2.077).

S výjimkou Podgorice, Danilovgradu a přímořských opštin zaznamenává černohorské vnitrozemí dlouhodobě pokles obyvatelstva. Velmi zřetelné je zejména vylidňování venkovských horských oblastí.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Oficiální měnou v Černé Hoře je od 1. 1. 2002 EURO .

Mimo Podgorici, některá větší města, pobřeží a horská letoviska bývá na území Černé Hory dosud problematické používat v běžném platebním styku mezinárodně uznávané kreditní karty. Při nákupech se doporučuje disponovat větším množstvím hodnotově menších bankovek a větším počtem drobných mincí.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

1. leden - Nový rok
7. leden - pravoslavné vánoce
14. leden - pravoslavný Nový rok
Velký pátek *
Velikonoční pondělí *
*/ Pohyblivý svátek Uskrs - Velikonoce - 3 dny - velký pátek, velikonoční pondělí a úterý - juliánský kalendář
1. květen - Mezinárodní den práce
9. květen - Den vítězství
21. květen - Den nezávislosti
(státní svátek u příležitosti výročí referenda o nezávislosti z r. 2006)

13. červenec - Den státnosti
(hlavní státní svátek u příležitosti výročí vyhlášení nezávislé Černé Hory na Berlínském kongresu 1878 a současně zahájení povstání proti fašismu 13.7.1941)
Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Sv. Slava -svátek rodinného patrona-světce - jeden den pracovního klidu-volna

Den pracovního klidu-volna podle římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1.den vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - veliký pátek, velikonoční pondělí a úterý.

Den pracovního klidu-volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu - Ramazanski bajram, Bajram - prvi dan Kurbanskog bajrama

Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1.den

Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou v po - so 09 - 20 hod., prodejen s potravinami/drogerií obvykle 07 - 22 hod, větší obchody s potravinami bývají otevřeny i v neděli, zpravidla do 21 hod. Non stop prodejny existují jen v Podgorici a některých turisticky lukrativních destinacích v omezeném počtu.

V porovnání s ČR je v zemi i v přepočtu na obyvatele nepoměrně méně supermarketů a zatím jen dva hypermarkety v Podgorici.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Místní zvyklosti a pracovní obyčeje jsou podobné jako v Srbsku. Při obchodních jednáních lze doporučit používat angličtinu, podstatně řidčeji se lze domluvit ve francouzštině, němčině či ruštině.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně v souladu se Smlouvou mezi ČR a SRJ o sociálním zabezpečení z r. 2002, která ovšem nekryje náklady na případnou repatriaci ! Před cestou do Černé Hory je nutno si ve své zdravotní pojišťovně v ČR vyzvednout platný formulář CR/YU 111, který je třeba si nechat před odjezdem potvrdit. Tento formulář potvrzuje nárok na okamžité potřebné věcné plnění při přechodném pobytu na území Černé Hory. V místě přechodného bydliště si vyžádá "Potvrzení nároku na zdravotní péči" ("Potvrdu o pravu na zdravstvenu zaštitu"), která se týká nároku na ošetření/hospitalizaci jen ve veřejných zdravotnických zařízeních. Pokud pak turista potřebuje v Černé Hoře lékařskou péči, musí se s uvedeným Potvrzením obrátit na pobočku Fondu zdravotnictví Černé Hory dle místa svého přechodného pobytu, která mu vydá tzv. "Nemocniční list" ("Bolnički list"). Za každé ošetření ve veřejném zdravotnickém zařízení by pak pacient měl uhradit jen spoluúčast podle černohorského zdravotního systému; ostatní náklady by si měly vzájemně uhradit fondy zdravotního pojištění mezi ČR a Černou Horou přímo. Pokud je pacient pojištěn, ale nemá výše uvedené Potvrzení, je veřejné zdravotnické zařízení v Černé Hoře povinno si tento dokument ve dvojjazyčné verzi vyžádat prostřednictvím příslušné pobočky Fondu u jejího zahraničního partnera. Pokud se Potvrzení nepodaří touto cestou zajistit, veřejné zdravotnické zařízení má právo požadovat úhradu od pojištěnce.

Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje se před cestou připojistit, tj. sjednat si cestovní pojištění, adekvátní délce pobytu a plánovaným aktivitám. Je třeba si mj. ověřit, zda cesta nemá sportovní charakter, neboť takový její charakter vyžaduje u některých druhů pojištění příplatek. Cestovní pojištění navíc kryje i další, obvykle nemalé výlohy, např. přepravu nemocného, a často umožňuje, že vyšší poplatky hradí asistenční služba pojišťovny. Následná refundace ostatních poplatků je ovšem možná jen v případě, že k ošetření došlo ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny.

Plnění pojistného nezřídka vyžaduje okamžitou stručnou a výstižnou telefonickou zprávu pojišťovně v ČR na účet volaného. Vždy je žádoucí si ponechat pro další jednání s pojišťovnou veškeré účetní doklady včetně kopií receptů, RTG, CT, MGR snímků a nechat si vystavit od zdravotnického zařízení lékařskou zprávu s diagnózou. Pojišťovny v ČR obvykle vyžadují její úřední překlad.
Očkování do Černé Hory není třeba, doporučuje se očkování proti žloutence A a B a proti tetanu.

Veškeré léky se v lékárnách platí v hotovosti. V soukromých lékárnách je sortiment podstatně širší. Ne vždy jsou však v Černé Hoře i některé životně důležité léky dostupné (např. častý deficit insulinu apod.). Proto Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje turistům vybavit se na cestu všemi potřebnými léky již před odjezdem z ČR a v průběhu pobytu nepodceňovat potenciální rizika, zejména nebezpečí úpalu či úžehu v letním období, utonutí, u kardiaků srdečního selhání, u osob s vysokým krevním tlakem náhlé mozkové příhody. Analogicky se doporučuje nepodceňovat rizika vážných úrazů, zejména v horách, kam je sice možné požádat prostřednictvím linky 112 o vyslání horalů/záchranářů, je však třeba mít na zřeteli, že v Černé Hoře dosud neexistuje jednotně organizovaný aadekvátně vybavený systém horské služby.

Úroveň státních zdravotnických služeb v Černé Hoře zůstává celkově navzdory průběžně dosahovanému dílčímu pokroku nižší, než je tomu v ČR. To se zvláště týká úrovně vybavenosti zdravotnických zařízení diagnostickými přístroji jakož i vybavenosti sanitních vozů, ale i celkové úrovně ambulancí a lůžkových oddělení nemocničních zařízení.

V případě úmrtí českého občana na území Černé Hory je třeba v případě organizovaného zájezdu neprodleně vyrozumět vedoucího zájezdu (delegáta cestovní kanceláře), v případě individuální cesty informovat policii, která vyrozumí lékaře, a vždy se obrátit na Konzulární jednatelství ČR v Podgorici, případně na Velvyslanectví ČR v Bělehradě.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Smluvní partner MZV ČR pro činnosti související s ekonomickou spoluprací s Černou Horou:
Izudin Gušmirović
Tel/FAX: 00382 (0) 20 230 221
e-mail: czech.mne@gmail.com
mobil: 00382 (0) 69 334 521

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Volací předčíslí do Černé Hory: 00 382

Důležitá předčíslí: Podgorice 020; Bar 030; Bijelo Polje 050; Budva 033; Cetinje 041; Herceg Novi 041; Kolašin 020; Kotor 032; Nikšić 040; Tivat 032; Ulcinj 030; Žabljak 052;

• policie (policija) - 122, 622 222
• hasiči (vatrogasci)- 123
• rychlá zdravotní pomoc (hitna pomoć)- 124

V Černé Hoře lze nově použít i číslo integrovaného záchranného systému 112.

• pomoc při poruše vozidla - 1280
• informace a pomoc při cestování: 234 999, amscg@t-com.me

AutoMotoSvaz Černé Hory (AutoMotoSavez Crne Gore)

Poskytuje služby na všech silničních tazích v Černé Hoře: prostřednictvím rozvětvené sítě automotodružstev a jejich specializovaných firem zajišťuje technickou pomoc na cestách včetně odtahoví služby či servis ve větších městech; poskytuje informace o stavu na silnicích.

Tel. kontakt ze zahraničí: +382 20 19807, +382 20 234 999, + 382 63 239 987,
Fax ze zahraničí: +382 20 234 467
Tel. kontakt z Černé Hory: (020) 19807, (020) 234 999, 063 239 987
Fax: (020) 234 467

Významnější půjčovny aut
RENT A CAR (Podgorica: AVIS 653 066, www.avis.co.me, Delta Car 069 040, www.rentacar-delta.com, Kompas 602 680, www.kompas-cer.com; Budva: Kompas 069 423 800, www.kompas-car.com, Meridian: 033 454 105, www.meridian-rentacar.com; Herceg Novi: Eurocar: 031 321 999, www.eurocar-rent-a-car.me ; Bar: Kompas 069 070 143, www.kompas-car.com , Meridian: 030 314 000, www.meridian-rentacar.com ; Ulcinj: ReakEstate 030 421 609, www.realestate-travel.com ; Kotor: Sun 069 448 600, www.sunrentacar.co.me ; Tivat: Avis 032 673 448, www.avis.co.me , Magic: 067 645 203 , www.sixt.rs )

Info linky:

• informace o telefonních číslech - 1181
• předpověď počasí - 1325

Cestovní ruch:

• Národní turistická organizace: 020/235 155, 235 156, Call center: 1300, Fax: 020/235 159, E-mail: info@montenegro.travel ; Web site: www.montenegro.travel
• Turistický servis Montenegro Customer Care (všeobecné informace, žádosti, stížnosti) 1300
• některé lokální turistické organizace: Herceg Novi - Telefon 031/350 820, Fax: 031/350 840, E-mail: info@hercegnovi.travel, Web site: www.hercegnovi.travel, www.hercegnovi.cc ; Kotor - Telefon 032/325 947, 325 952, Fax: 032/322 886, E-mail: tokotor@t-com.me, info@kotor.travel, Web.site: www.tokotor.com, www.kotor.travel ; Tivat - Telefon 032/671 323, 671 324, Fax: 032/671 323, E-mail: info@tivat.travel , Web site: www.tivat.travel ; Budva - Telefon: 033/402 814, Fax: 032/402 550, E-mail: tob@t-com.me, Web site: www.budva.travel ; Bar - Telefon 030/311 633, 311 969, Fax: 030/311 633, E-mail: tobar@t-com.me , Web.site: www.visitbar.org, www.bar.travel ; Ulcinj - Telefon: 030/412206, Web site: www.ulcinj.travel ; Cetinje - Telefon 041/230 250, 078 108 780, Fax: 041/230 253, E-mail: info@cetinje.travel , Web-site: www.cetinje.travel ; Podgorice : 020/667 535, 667 536, Fax: 020/667 536, E-mail: pgto@t-com.me, info@podgorica.travel , Web. site: www.pgto.org, www.podgorica.travel ; Kolašin - Telefon:020/864 254, E-mail: info@kolasin.travel , Web site: www.kolasin.travel , Žabljak - Telefon 052/361 802, E-mail: info@zabljak.travel, Web-site: www.zabljak.travel ; Plav - Telefon 051/252 888, E-mail: infoplav@t-com.me , Web. site: www.plav.travel , Bjelasica - Komovi - Telefon/Kolašin 020/860 670, Fax: 020/860 672, E-mail: office@bjelasica-komovi.co.me , Web site www.bjelasica-komovi.co.me ; Telefon/Berane 051/237 004, Fax: 051/237 005, E-mail: office@bjelasica-komovi.co.me , Web site: www.bjelasica-komovi.co.

Letiště, nejvýznamnější letecké společnosti, nádraží

letiště Podgorica - 020/444 222, 020/444 244, 020/444 246, fax 020/444 221, E-mail: apm.pg.dispatch@t-com.me
letiště Tivat - 032/671337, 032/670930, E-mail: info.tivat@apm.co.me

• letecké společnosti - Montenegro Airlines 020/405 500; 020/405 501; Fax: 020/405 548, E-mail: contact@mgx.co.me, Web.site: www.montenegroairlines.com ; JAT Airways 020/664 740, 664 750, Fax: 020/665 330, E-mail: jatpodgorica@jat.com ; Tivat: 032/671 237, E-mail: jattivat@jat.com ; Malev Hungarian Airlines: 020/625 242, Fax: 020/601 616, E-mail: clubtravel@t-com.me ; Austrian Airlines: 020/606 170, Fax: 020/606 171, E-mail: office.tgd@t-com.me, Web.site: www.malev.com
• autobusové nádraží: Podgorica (0)20 620 430, Berane: (0)51 234 828, Nikšić (0)40 213 018, Pljevlja (0)52 323 114, Herceg Novi (0)31 321 225, Budva (0)33 456 000, Ulcinj (0)30 413 225, Tivat (0)32 672 620, Kotor (0)32 325 809, Bar (0)30 346 141, Rožaje (0)51 271 115, Danilovgrad (0)20 811 711, Plav (0)51 251 371
• železniční nádraží: Podgorica (0) 20 441 211, (0) 20 441 212, Bar (0)30 301 622, (0)30 301 615, Sutomore (0)30 441 692, Nikšić (0)40 214 493, (0)40 214 480, Kolašin (0) 20 441 491, Mojkovac (0)50 472 130, Bijelo Polje (0)50 478 560 (Informace o železničním spojení v zahraničí vč. ČH poskytují i České dráhy - mezinárodní přeprava);
• námořní doprava Černé Hory - Tel: +382 33 402 260, Fax: +382 33 402 261, Mob:+382 67 302 556, E-mail: Inko@adriatravel.me
  

1.18. Internetové informační zdroje

Ústřední orgány

• Predsjednik Crne Gore (Prezident Černé Hory), www.predsjednik.me
• Skupština Crne Gore (Parlament Černé Hory), www.skupstina.me
• Vlada Crne Gore (Vláda Černé Hory), www.gov.me + ministerstva
• predsjednik vlade (předseda vlády)
• potpredsjednik vlade za politički sistem, unutrašnju i spoljnu politiku i ministar pravde (místopředseda vlády pro politický systém, vnitřní a zahraniční politiku, ministr spravedlnosti)
• potpredsjednik vlade za ekonomsku politiku i finansijski sistem i ministar za informaciono društvo i telekomunikacije (místopředseda vlády pro hospodářskou politiku a finanční systém, ministr informatiky a spojů
• Ministarstvo vanjskih poslova i evropskih integracija (Ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace)
• Ministarstvio unutrašnjih poslova (Ministerstvo vnitřních věcí)
• Ministarstvo odbrane (Ministerstvo obrany)
• Ministarstvo finansija (Ministerstvo financí)
• Ministarstvo ekonomije (Ministerstvo hospodářství)
• Ministarstvo pravde (Ministerstvo spravedlnosti)
• Ministarstvo saobračaja i pomorstva (Ministerstvo dopravy a námořnictví)
• Ministarstvo zdravlja (Ministerstvo zdravotnictví)
• Ministarstvo rada i socijalnog staranja (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
• Ministarstvo poljoprivrede i ruralnog razvoja (Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova)
• Ministarstvo prosvjete i sporta (Ministerstvo školství a sportu)
• Ministarstvo nauke (Ministerstvo vědy)
• Ministarstvo kulture (Ministerstvo kultury)
• Ministarstvo održivog razvoja i turizma (Ministerstvo udržitelného rozvoje a cestovního ruchu)
• Ministarstvo za ljudska i manjinska prava (Ministerstvo pro lidská a menšinová práva)
• Ministarstvo za informaciono društvo i telekomunikacije (Ministerstvo informací a spojů)

Vybrané státní instituce

• Privredni sud (Hospodářský soud)
• Zavod za statistiku (Statistický úřad)
• Agencija za prestrukturiranje privrede i strana ulaganja (Agentura pro restrukturalizaci hospodářství a zahraniční investice)
• Fond za razvoj (Rozvojový fond)
• Agencija Crne Gore za promociju stranih investicija (Agentura Černé Hory pro promoci zahraničních investic)
• Fond penzijsko invalidskog osiguranja (Fond důchodově invalidního pojištění)
• Komisija za hartije od vrijednosti (Komise cenných papírů)
• Poreska uprava (Daňová správa)
• Centralni registar privrednog suda (Centrální registr hospodářského soudu)
• Službeni list (Sbírka zákonů)
• Uprava carina Crne Gore (Celní správa Černé Hory)
• Ustavni sud (Ústavní soud)
• Sekretarijat za zakonodavstvo (Sekretariát pro zákonodárství)
• Uprava za nekretine (Správa nemovitostí)
• Uprava Policije (Správa Policie)
• Veterinarska uprava (Veterinární správa)
• Uprava za sprečavanje pranja novca i finansiranje terorizma (Správa pro zamezení praní peněz a financování terorismu)
• Uprava za antikorupcijsku inicijativu (Správa pro antikorupční iniciativu)
• Direkcija za javne nabavke (Ředitelství pro veřejné zakázky)
• Komisija za utvrdjivanje konflikta interesa (Komise pro potvrzování konfliktu zájmů)
• Závod za medjunarodnu naučnu,prosvjetno-kulturnu i tehničku saradnju (Institut pro mezinárodní vědeckou, osvětově-kulturní a technickou spolupráci)
• Državni arhiv Crne Gore (Státní archiv Černé Hory)
• Seizmološki závod (Seismologický institut)
• Závod za metrologiju (Institut pro metrologii)
• Hidrometeorološki závod (Hydrometeorologický institut)
• Kancelarija za održivi razvoj (Kancelář pro udržitelný rozvoj)
• Kancelarija nacionalnog koordinatora za borbu protiv trgovine ljudima (Kancelář národního koordinátora pro boj proti obchodu s lidmi)
• Závod za izvršavanje krivičnih sankcija (Institut pro výkon trestníh sankcí)
• Agencija za lijekove i medicinska sredstva (Agentura pro léky a zdravotnické prostředky)
• Uprava za civilno vazduhoplovstvo (Správa pro civilní letectví)

Odborové svazy:

• Savez Sindikata CG
• Nezavisni sindikat novinara CG

Obchodní asociace

• Privredna komora Crne Gore (Hospodářská komora Černé Hory)
• Unija poslodavaca Crne Gore (Unie zaměstnavatelů)
• Zanatrsko-preduzetnička komora Crne Gore (Řemeslnicko-podnikatelská komora Černé Hory)
• CTU-Crnogorsko turističko udruženje (Černohorské turistické sdružení)
• Udruženje banaka Crne Gore (Sdružení bank Černé Hory)

Media:
tisk

• deník Pobjeda, www.pobjeda.me
• deník Vijesti, www.vijesti.me
• deník Dan, www.dan.co.me
• týdeník Monitor, www.monitor.co.me
• čtrnáctidenník CG Ekonomist, www.cgekonomist.com

rozhlas

• Radio Crne Gore, www.rtcg.me
• Radio Antena M, www.antenam.net

televize

• Televizija Crne Gore, www.rtcg.me
• Televizija ATLAS, www.rtvatlas.tv
• IN Televizija, www.rtvin.co.me
• Televizija Montena, www.montena.me
• Televizija Elmag, E-mail: elmag@t-com.me
• MBC Televizija, E-mail: jasnambc@t-com.me
• Televizija PINK, www.pinkm.com
• Televizija Vijesti, E-mail: tvvijesti@t-com.me

on-line média

• PORTAL ANALITIKA, www.portalanalitika.me
• MNNEWS, www.mnnews.net
• PCNEN, www.pcnen.com
• MAMA, www.mama-cg.com
• MONTENEGROWING, www.montenegrowing.me

tiskové agentury:

• MINA, www.mnnews.net
• Radio Slobodna Evropa, www.slobodnaevropa.org

 

1.19. Adresy významných institucí

Významné instituce

• Centar za preduzetništvo i ekonomski razvoj www.ceed-consulting.com (Centrum pro podnikání a ekonomický rozvoj)
• Centar za razvoj nevladinih organizacija www.crnvo.co.me (Centrum pro rozvoj nevládních organizací)
• Centralna Banka Crne Gore www.cb-cg.org (Centrální banka Černé Hory)
• Crveni krst Crne Gore www.ckcg.co.me (Červený kříž Černé Hory)
• Institut za strateške studije i prognoze www.isspm.org (Institut pro strategická studia a prognózy)
• Institut za medije www.mminstitute.org (Institut pro média)
• Jadranski sajam Budva www.adriaticfair.co.me (Jadranský veletrh Budva)
• Fond penzijskog i invalidskog osiguranja www.rfondpio.co.me (Fond důchodového a invalidního pojištění)
• Fond za razvoj www.fzrcg.co.me (Rozvojový fond)
• Komisija za hartije od vrijednosti www.scmn.co.me (Komise cenných papírů)
• Montenegro berza www.montenegroberza.com (Burza Montenegro)
• Montenegro Biznis Alijansa www.visit-mba.org (Obchodní aliace Montenegro)
• Poreska uprava Crne Gore www.poreskauprava.gov.me (Daňová správa Černé Hory)
• Pošta Crne Gore www.posta.co.me (Pošta Černé Hory)
• Privredna komora www.pkcg.org (Hospodářská komora)
• Službeni list www.sllrcg.co.me (Sbírka zákonů)
• Udruženje banaka Crne Gore www.ubcg.info (Sdružení bank Černé Hory)
• Závod za zapošljavanje www.zzzcg.org (Institut pro zaměstnanost)

Významné festivaly v Černé Hoře:

• Grad teatar Budva www.gradteatar.co.me
• Hercegnovski filmski festival www.hercegfest.co.me
• Pjesma Mediterana www.pjesmamediterana.com
• Kotorski karneval www.kotorkarneval.com
• Zlatna pahulja www.zlatnapahulja.co.me

Významné galerie a muzea v Černé Hoře:

• Crnogorska kulturna baština www.heritage.co.me
• Centar savremene umjetnosti Crne Gore www.csucg.co.me
• Narodni Muzej Crne Gore www.mnmuseum.org
• Art Dulcinium www.art-dulcinium.com

Poskytovatelé internetu, Telefonní operátoři

067 T-COM, T-Mobile (Info: 1188)
069 Telenor (Info: 1500)
068 M:TEL (Info: 1600)

• Roaming existuje se všemi zeměmi Evropy i s většinou zemí světa, v případě ČR jsou uzavřeny smlouvy se všemi operátory.
• Pro turisty je k používání mobilu nejvhodnější "Pre paid" karta, kterou lze zakoupit u operatérů mobilních sítí, na poštách a v trafikách.