1.1. Oficiální název státu

• Ruská federace - Rusko (Российская Федерация – Россия)

1.2. Rozloha

• 17 075 400 km ²

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

141,9 mil. obyvatel (k 1.7.2010), hustota obyvatelstva 8,3 na 1 km ² . Podíl ekonomicky činného obyvatelstva  - 76,2 mil., tj. 53,7 %.

 

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Za 1 pololetí roku 2011 se počet obyvatel Ruska snížil o 83.300 osob, t.j. o 0,06 %.

Migrační přírůstek se v roce 2010 snížil téměř o třetinu a podle údajů měsíční evidence činil 158.100 osob.

Na začátku roku 2010 bylo o 10,7 mil. více žen než mužů (54 % žen a 46 % mužů). Tato značná nevyrovnanost v počtu mužů a žen je charakteristická především pro střední a starší věkové kategorie. Ve věkových skupinách do 30 let nepatrně převládají muži.

V předproduktivním věku 22.854 tisíce, v produktivním věku 88.360 tisíc a poproduktivním věku 30.700 tisíc osob.

1.5. Národnostní složení

• Rusové 80 %
• Tataři 3,83 %
• Ukrajinci 2,03 %
• Baškirové 1,15 %
• Čuvaši 1,13 %
• Čečenci 0,9 %
• Arméni 0,78 %
• asi 140 dalších malých národností.

Údaje z roku 2002.  Aktuálnější údaje až po vyhlášení výsledků sčítání lidu (nejdříve na konci roku 2011).

1.6. Náboženské složení

• pravoslavní – 71 % pokřtěných (20 % alespoň částečně praktikujících)
• muslimové – 5 %
• katolíci – 1 %
• protestanti – 1 %
• buddhisté - 1 %
• judaismus vyznává 1 % obyvatel
• ateisté (v Rusku si mnozí raději říkají "agnostici") přibližně 13 % obyvatel.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Na celém území Ruské federace je úředním jazykem ruština. Na území republik, krajů, oblastí a autonomních okruhů jsou úředními jazyky rovněž jazyky národní, pokud tak stanoví ústavy těchto subjektů. Z neruských jazyků jsou nejpoužívanější tatarština (3 %) a ukrajinština (1 %).

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Ruskou federaci tvoří 83 subjekty - 21 republik, 2 města federálního významu (Moskva a Sankt Petěrburg), 9 krajů, 46 oblastí, 1 autonomní oblast (Židovská autonomní oblast) a 4 autonomní okruhy- rozdělené na základě prezidentských výnosů č. 849 z 13.05.2000 a č. 82 z 19.01.2010 do osmi federálních okruhů:

Centrální federální okruh: Bělgorodská oblast, Brjanská oblast, Vladimirská oblast, Voroněžská oblast, Ivanovská oblast, Kalužská oblast, Kostromská oblast, Kurská oblast, Lipecká oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Rjazanská oblast, Smolenská oblast, Tambovská oblast, Tverská oblast, Tulská oblast, Jaroslavská oblast a město Moskva.

Administrativní centrum - Moskva.

Severozápadní federální okruh: Karelská republika, Republika Komi, Archangelská oblast, Vologodská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast, Něnecký autonomní okruh a město Sankt Petěrburg.

Administrativní centrum - Sankt Petěrburg

Severokavkazský federální okruh:   Dagestánská republika, Ingušská republika, Kabardinsko-balkarská republika, Karačajevsko-čerkeská republika, Severoosetinská republika - Alanie, Čečenská republika, Stavropolský kraj.

Administrativní centrum - Pjatigorsk

Jižní federální okruh: Adygejská republika (Adygejsko), Kalmycká republika, Krasnodarský kraj, Astrachanská oblast, Volgogradská oblast a Rostovská oblast.

Administrativní centrum - Rostov na Donu.

Povolžský federální okruh: Baškirská republika (Baškortostán), Marijská republika (Marij El), Mordvinská republika, Tatarská republika (Tatarstán), Udmurdská republika, Čuvašská republika - Čavaš respubliki, Kirovská oblast, Nižegorodská oblast, Orenburgská oblast, Penzenská oblast, Samarská oblast, Saratovská oblast, Uljanovská oblast a Permský kraj.

Administrativní centrum - Nižnij Novgorod.

Uralský federální okruh: Kurganská oblast, Sverdlovská oblast, Ťumeňská oblast, Čeljabinská oblast, Chantsko-mansijský autonomní okruh a Jamalsko-něnecký autonomní okruh.

Administrativní centrum - Jekatěrinburg.

Sibiřský federální okruh: Altajská republika, Burjatská republika, Tuvská republika, Chakaská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Zabajkalský kraj, Irkutská oblast, Kemerovská oblast, Novosibiřská oblast, Omská oblast a Tomská oblast.

Administrativní centrum - Novosibirsk.

Dálnovýchodní federální okruh: Republika Sacha (Jakutsko), Přímořský kraj, Chabarovský kraj, Amurská oblast, Kamčatský kraj, Magadanská oblast, Sachalinská oblast, Židovská autonomní oblast a Čukotský autonomní okruh. 

Administrativní centrum – Chabarovsk.

Přijetí do Ruské federace nebo vytvoření v jejím rámci nového subjektu upravuje federální ústavní zákon.

Hlavní město Moskva má 11,551.930 mil. obyvatel.

 

Další velká města:

Sankt Petěrburg – 4,600 mil.

Novosibirsk – 1,409 mil.

Jekatěrinburg – 1,375 mil.

Nižnij Novgorod – 1,271 mil.

Kazaň – 1,136 mil.

Samara – 1,133 mil.

Omsk – 1,127 mil.

Čeljabinsk – 1,095 mil.

Rostov na Donu – 1,048 mil.

Ufa – 1,1038 mil.

Volgograd – 1,014 mil.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Ruský rubl (RUB) ‑ 100 kopějek. Státní banka Ruska (Centralnyj bank Rossiji) vyhlašuje na každý den oficiální kurs RUB/USD a RUB/EUR. Dne 12. září 2011 relace činila 29,6904 RUB za 1 USD a 41,2786 RUB za 1 EUR.

Používání cizí měny ve vnitřním platebním styku bylo v Rusku rozhodnutím prezidenta ze dne 1. 1. 1998 oficiálně zrušeno.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky (dny pracovního klidu)

• 1., 2., 3., 4. a 5. ledna  - Novoroční prázdniny (placené volno od 1. do 9.1.2012 včetně)
• 7. ledna – Narození Páně
• 23. února – Den obránců vlasti
• 8. března – Mezinárodní den žen
• 1. května – Svátek jara a práce
• 9. května – Den Vítězství
• 12. června - Den Ruska
• 4. listopadu – Den národní jednoty.

 Obvyklá pracovní doba: 40 hodin týdně.

 Obvyklá prodejní doba:

• Menší obchody s potravinami - 08:00-20:00 nebo 09:00-21:00.
• Větší obchody s potravinami – nepřetržitě ve dne i v noci.
• Obchody s oděvy a průmyslovým zbožím většinou od 10:00 do 21:00, ale i 24 hodin nepřetržitě.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Kultura obchodního jednání

Úvodem je nutné upozornit, že obchodování v Rusku není vždy jen „o ceně“. Kdo nemá osobní vazby, kontrakt se mu domlouvá s velkými obtížemi. Základní pravidlo tudíž zní: obchod v Rusku je postaven na osobních vztazích, internet a korespondence úspěch nepřinesou. Velmi důležitý je i fenomén důvěry. Bez ní to při uzavírání obchodu nejde. Jelikož v ruských podnicích převládá direktivní styl řízení, je nutné ji budovat k nejvýše postaveným osobám. Vytváření atmosféry důvěry je dlouhodobou záležitostí. Když se tedy chcete vydat na ruský trh a proniknout na něj s novým zbožím, musíte počítat s tím, že to bude časově i finančně náročné. Nicméně v případě úspěchu se vložené investice bohatě vrátí a Vy získáte dobrého partnera a někdy i upřímné přátelské vazby.

Kultura obchodního jednání, zejména v  regionech, je stále směsicí evropsko-sovětského přístupu a v některých  lokalitách dokonce muslimsko-orientálního přístupu. Jednání, jež bývá často komplikováno různými byrokratickými omezeními, probíhá obvykle složitě, vyžaduje trpělivost, cílevědomost a výběr obchodního partnera z regionu s těsnými kontakty na místní administrativní orgány (určitá „pojistka“ bezpečnosti obchodu a ochrany před vyděračstvím, tzv. reketem /z angl. racket/). Pokud  transakce vyžaduje souhlas státního úředníka, pak  je to on v roli „nejkvalifikovanějšího konzultanta“, kterého nelze z jednání vyloučit. Za málo pravděpodobnou lze považovat možnost uzavření dohody hned při prvním jednání. Ovšem u nově nastupující generace obchodníků lze spatřovat obrat k racionalizaci, což se projevuje i ve způsobu vedení obchodního jednání. Dlouhodobé osobní kontakty, založené na vzájemné důvěře, podstatně snižují nebezpečí nekorektních praktik.

Stávající  podnikatelskou sféru v RF tvoří obchodníci, kteří se rekrutují z řad soukromých podnikatelů, představitelů finančně-průmyslových skupin, ropných, plynárenských a jiných exportních společností. Převážná většina z nich je zcestovalá, má přehled o nabídce a není jim cizí anglosaský styl jednání. To platí rovněž o mladší garnituře úředníků státní správy a podnikového managementu. U této skupiny lidí převládá logické a koncepční myšlení a pragmatický přístup k řešení problému. Na jednání s nimi je třeba se důkladně připravit, mít dostatek informací o projednávané problematice (reálie o společnosti, údaje o referenčních zakázkách, certifikátech  na zboží atd.).

Vedoucí delegace z ruské strany, který jednání zahajuje a zpravidla vede, disponuje vysokou formální autoritou. Členové jeho doprovodu se do diskuse zapojují většinou jen na jeho přímou výzvu. Respektování hierarchie ruských protějšků přispívá do značné míry ke zdárnému průběhu jednání. Jednací styl takové autority je často veden v duchu „vítězství-prohra“, ačkoliv navenek je kladen důraz na „vzájemnou“ výhodnost  transakce.

Při obchodních jednáních se nedoporučuje vyvíjet nátlak na partnera, ale ponechat mu čas (ruská mentalita má jiné vnímání prostoru a času). Dohody bývají zachyceny písemně, ústní ujednání nemají stejnou váhu – na rozdíl od některých evropských zemí. Projevy nesouhlasu se zpravidla vyjadřují přímo, s patřičným vysvětlením, resp. omluvou. Během jednáních se můžete setkat s hlasitým a emotivním vystoupením či dokonce pohrůžkami ukončeným jednání. Můžete se setkat i s arogancí a tvrdými slovy.

Nejen ve chvílích debat, kdy se můžete dočkat i fyzického kontaktu, poklepání na rameno či dotek ruky (v pokročilé fázi „vztahu“ dokonce polibku), vyplouvají na povrch skryté emoce ruských protějšků. Prudké výlevy mohou být někdy účelové. Takové chování vyplývá spíše z neochoty Rusů přistupovat na kompromisy. Je to pro ně projevem slabosti, proto by se ochota k ústupkům neměla očekávat. Je to vše zkouška nervů a odolnosti. A jestliže náhlá vzplanutí emocí a hrozby nejsou neobvyklé, stejně intenzivní mohou být i projevy srdečnosti. O to větší a častější k Čechům. Dá se říct, že Čechům jsou Rusové více nakloněni než Češi jim. Slova o tom, že mají Čechy rádi, a o slovanském spojení nejsou z jejich strany planá. Rusové Česko znají a rádi do něj jezdí, mají také dobré povědomí o české kultuře.

V hojně navštěvovaných surovinově bohatých regionech RF se vyskytuje tzv. německý syndrom. Partneři často disponují nabídkou ze SRN a mají tendenci srovnávat technické parametry a cenové údaje o zboží. V takovém případě je nutné mít po ruce přesvědčivé argumenty.

Jako jednací jazyk je používána ruština (hlavně u starší generace). V posledních letech se však stále více prohlubuje rozdíl  mezi starší a mladou generaci, která je jazykově zdatná. Znalost  dvou světových jazyků, s angličtinou na prvním místě, není zdaleka výjimkou. Zejména  v bankovních a obchodních kruzích je běžné potkat mladé lidi, kteří absolvovali zahraniční stáže  v anglicky mluvících zemích.

Mnozí Rusové však nadále preferují používání ruštiny jak v korespondenci, tak zejména při samotném obchodním jednání. Zvláště v regionech jsou ruští manažeři slaběji vybaveni znalostmi cizích jazyků, proto je dobré  s tím počítat. Chcete-li však probírat technické detaily, bez skutečně výborných jazykových znalostí se neobejdete. Pak je lepší vzít si tlumočníka než nabídnout angličtinu. Každopádně na jednacím jazyku se třeba se předem domluvit. 

Rusové jsou  zpravidla dobří řečníci. Rádi zabrousí i do historie, kultury či sportu a dávají na odiv své vědomosti. Mezi tématy, o nichž běžně hovoří, jednoznačně dominují politika a patriotismus. Mají  i přehled o sportu a obvykle je pozitivně a s uznáním přijímáno, že v řadě ruských  týmů působí i čeští hráči.

Udělat dojem, to je jedno z pravidel budování dobrých vztahů. Na formě prostě hodně záleží. Rusové se za své bohatství (pokud jsou bohatí) rozhodně nestydí a rádi ho dávají na odiv jako důkaz úspěchu. Projevuje se to zejména v odívání. Od partnera se očekává podobný přístup.  Oblek při schůzce by proto měl být nový a měl by také odpovídat módním trendům. Rozhodně se nedoporučuje mít na sobě plagiáty oděvních značek, hodinek a podobně.

K dobrému tónu patří výměna dárků. Jejich hodnota a pečlivost výběru je v očích partnerů jistým důkazem vaší snahy a hloubky vztahu. Dárek je třeba mít při vhodné příležitosti vždy připravený a rozhodně by to neměla být  pouze firemní propisovací tužka či zapalovač. Vhodné je kvalitní české sklo, rovněž i typicky český alkohol – např. Becherovka.

Obchodně lze v RF jednat po celý rok, s výjimkou konce roku a první poloviny ledna kalendářního roku, kdy Rusové slučují dovolenou se státními svátky a rádi vyrážejí do zahraničí (lyžování atd.). Období letních dovolených začíná stejně jako školní prázdniny již začátkem června a kulminuje v červenci a srpnu.

Vizitka hodně napoví o ruském partnerovi. Oprávněnou pochybnost vyvolává obchodník nebo novinář, který není vybaven vizitkou. Podobným případem jsou též úředníci na střední úrovni (včetně ministerských), kteří obvykle vizitku nemají. Extrémem jsou pak vizitky některých  novodobých zbohatlíků  (tzv. novyje russkije), hýřící zlatým potiskem na blýskavém podkladě (demonstrace osobního úspěchu). Na rozdíl od středoevropských zvyklostí jsou tituly v RF používány od úrovně doktora věd výše. Slovo „inženýr“ se na vizitce vyskytuje jen ve spojení s pracovním zařazením (hlavní inženýr je obdoba technického náměstka).

Důležité pravidlo při jednání s Rusy zní: nepodceňujte své partnery. Ruští obchodníci bývají o své komoditě výborně technicky i cenově informováni. Proto je nutné od počátku podávat přesné a pravdivé informace. Drtivá většina ruských podnikatelů má vysokoškolské vzdělání, zkušenosti z řídicích funkcí ve státních podnicích v sovětské éře, velmi dobrou znalost místních podmínek a schopnost pohybovat se v nich.

Pracovní návyky

Rusko je mnohonárodnostním státem s paletou nejrůznějších kulturních, etnografických, a historických tradic. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na demografické hledisko, nelze paušálně hodnotit pracovní návyky obyvatel  RF.  Pro nový management existuje dostatek motivace, aby zejména v soukromém sektoru pracoval s nasazením (i zde lze narazit na  workoholiky). Na druhé straně pracovní návyky většiny úředníků na střední a nižší úrovni ve státních a municipálních úřadech, ve státních podnicích, ale i v soukromých firmách se příliš nezměnily. Nadále platí, že oběd je „svatá věc“ a telefon mezi 13. a 14. hodinou  se zvedá jen výjimečně.

Mezilidské vztahy

Ve vztahu vedoucí – podřízený platí stroze autoritářská pravidla, což ovšem nevylučuje velmi neformální vztahy mezi pracovníky, včetně společných oslav na pracovišti. Služební nadřazenost se někdy dává najevo i při jednání s cizinci, pokud je partner nižšího rangu.

Na veřejných místech se často lze setkat s lidmi, kteří mají „komplex hlídače“ – vrátní,  pracovníci ochrany, sekretářky, jež disponují nevelkou mocí, kterou se snaží dát patřičně najevo.

Zvláštností je také skutečná vášeň pro slavení svátku všeho druhu – počínaje celospolečenskými, jako je Nový rok nebo Velikonoce, konče úzce profesními, jako je Den horníka nebo metalurga atd. Jedním z nejvýznamnějších svátku je stále 8. březen – při této příležitosti muži blahopřejí dokonce i zcela neznámým ženám (např. prodavačkám).  

Žebříček hodnot je analogický s evropskými tradicemi – na prvních místech je rodina, děti a zdraví.

Vzdělanější vrstvy obyvatel mají schopnost kritické a ironické sebereflexe, a to nejen ve vztahu k novým zbohatlíkům („novým ruským“).

Pokud jde o vztah k přírodě a životnímu prostředí, nadále přetrvává lhostejnost.

Verbální i neverbální komunikace

V Rusku (a v  rusky mluvících zemích obecně) se k předmětné záležitosti přechází postupně a preferuje se „květnatý styl“ mluvy. Rusové (zvláště příslušníci starší generace) mají rádi patos, což se při jednání  projevuje v tom, že jsou zpravidla velmi srdeční, zdvořilí (množství komplimentů), mají tendenci zveličovat, přikrášlovat, obdivovat, chválit apod. To ovšem vůbec neznamená, že musí dojít k pozitivnímu výsledku jednání. Podobné chování očekávají od partnera. Jednání s nimi proto trvá déle – rádi diskutují a polemizují, někdy se i rádi předvádějí.

Komunikace probíhá často během „pracovních“ obědů nebo večeří. Ačkoli se říká, že stávající ruští byznysmeni již nepijí tolik vodky jako dříve, tento nápoj je stále součástí jejich kultury. Rusové jsou zvyklí na bohatě prostřený stůl a jednou otevřená láhev vodky se už nezavírá. Konzumace je doplňována množstvím přípitků (tzv. tosty), jež jsou málokdy stručné.  Hojnost přípitků při ruském stolování je známá. Nejedná se účelově o opíjení, spíše o řečnická cvičení, která vedou k navození důvěry a navázání osobního kontaktu. Přípitky je třeba si dopředu připravit. Kromě obvyklých přípitků na úspěch zamýšleného obchodu je žádoucí vyzdvihnout osobní vlastnosti partnera, nezapomenout připít na zdraví přítomných dam. Tradiční nadstandardní slovanské vztahy jsou většinou myšleny dobře a netřeba se jím vyhýbat či téma znevažovat. Galantnost vůči přítomným ženám se projevuje nejenom v komplimentech při přípitcích, nýbrž i tím, že se připíjí ve stoje, zatímco „něžné pohlaví“ sedí. Po jídle se očekává poděkování. 

Ačkoli mají Rusové smysl pro humor a dokáží si dělat legraci i sami ze sebe, z Ruska i ze svých vůdců, od cizinců toto zřídka přijmou, mnohdy to považují za urážku, neboť kritizovat a „utahovat si sami ze sebe“ mohou  domorodci, nikoliv „cizáci“. V komunikaci s cizinci rádi zdůrazňují  patriotismus a národní hrdost.

Oslovování příjmením hlavně při jednání s cizincem je zcela na místě, nicméně Rusové dávají přednost oslovování jménem a otčestvom (jméno po otci), které považují za méně oficiální, resp. rezervované.

Při setkání i loučení se podávají ruce. Starší muži ženám často líbají ruku, známější osoby (a to i stejného pohlaví) se líbají střídavě třikrát náznakem na tvář.

Význam času

V Rusku je jiné vnímání času než ve střední Evropě. Poněkud benevolentnější vztah Rusů k času se zde projevuje nejen v osobní (ne)dochvilnosti, ale i v oficiálních situacích, jako  je pracovní doba, úřední hodiny nebo třeba jízdní řád.

Při obchodních jednáních není výjimkou určité zdržení. Častým důvodem bývají dopravní problémy, zejména ve velkých městech (Moskva, Petrohrad atd.). Na druhé straně  se slovní spojení „dopravní špička“  stalo eufemismem  pro omluvu jakékoli nedochvilnosti. Od evropských partnerů ve však dochvilnost očekává, neboť v Evropě je to součást kulturních tradic a obchodních zvyklostí. Při plánování termínu schůzky ve velkoměstech je proto nutné zohlednit  dopravní  faktor a počítat s patřičnou (cca hodinovou) časovou rezervou.

Několik užitečných rad, které je dobré mít na paměti při jednání s ruskými partnery

Jací jsou Rusové:

-          Rusové jsou patrioti, a tudíž jsou  hrdí na své umění, architekturu, literaturu, hudbu, operu, balet, divadlo a muzea.

-          Vhodným tématem rozhovoru je také sport, o který se zajímají.

-          Mají smysl pro humor, dokážou dělat vtipy i sami na sebe a na své politiky. To se ale nedoporučuje cizincům. Co je dovoleno jim, není přípustné pro jiné. Není proto vhodné kritizovat tamní poměry a některé společenské jevy, jako je alkoholismus.

-          Rusové jsou velmi pohostinní. Jsou také pyšní na to, že dokážou zkonzumovat daleko víc alkoholu než cizinci.

Styl jednání:

-          Rusové preferují květnatý styl vyjadřování a jen pozvolný přechod k vlastnímu předmětu. Rádi zveličují, říkají komplimenty, diskutují a argumentují.

-          Jsou pověstní jako zdatní vyjednávači, a to ve stylu vítězství-prohra.

-          V roli kupujícího nejsou příliš ochotni k ústupkům.

-          Využívají různé zpomalovací taktiky i taktiku omezené pravomoci.

-          Vznášejí doplňující požadavky a pozměňující úpravy na poslední chvíli nebo poté, co je vše dohodnuto.

-          Kompromis považují za slabost. Konfliktů se neobávají.

Role hierarchie:

-          Ve většině podniků převládá direktivní způsob řízení. Nejdůležitější osobou je tedy šéf. On rozhoduje o chodu podniku a rovněž o všem ostatním.

-          Názor nadřízeného má mnohem větší váhu než pohled podřízeného.

-          Osobní vlivy a vazby mají také mnohem větší význam, než na jaký jsme zvyklý. V řadě případů je základním měřítkem postavení zaměstnance ve firmě důvěra, jaké se těší u vedení společnosti.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V současné době existuje v Moskvě a větších městech RF řada kvalitních zdravotnických zařízení. Cena za jejich využití je často mnohonásobně vyšší než v ČR. Úroveň zdravotní péče v regionech je naopak nižší než v ČR.

Pokud je občan ČR zdravotně pojištěn, asistenční služba, na kterou se v souvislosti s instrukcí pojištění obrátí, sama vybere vhodné zdravotní zařízení k ošetření či hospitalizaci. Lze též v akutních případech využít doporučení pracovníků zastupitelského úřadu.

Důležitá telefonní čísla:

Přivolání hasičů                                  01

Přivolání policie                                 02

Záchranná služba a první pomoc    03

Hlášení úniku plynu                           04

Velvyslanectví ČR v Moskvě            +7 495 276 07 15 , +7 495 276 07 01

V případě nouze občana ČR v RF se volá telefon +7 916 353 26 01, kde se občan dozví, jak má postupovat. Při volání z území RF se místo mezinárodního kódu RF "007 nebo +7" volí číslice"8".Při volání z pevné linky do zahraničí se volí číslice „8“ a po 4 vteřinách číslo "10" a dále se vytáčí kód země (pro ČR 420), kód města a číslo volaného účastníka.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

České centrum – Český dům Moskva

125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40

ředitel: Ing., Mgr. Miloš JARO

www.czechcentres.cz/ceskydum

tel.:                   +7 499 9782110,

                        +7 495 7877851

fax:                   +7 499 9732182

Sekretariát ředitele

tel.:                   +7 495 7877854

fax:                   +7 499 2513227

IP linka:             +420 234 668 155

e-mail: ceskydum@czech.cz

Recepce – rezervace hotelového ubytování + informace

tel.:                   +7 495 7877851

fax:                   +7 499 9787002

IP linka:            +420 234 668 109

e-mail:  recepce@czech.cz

/ubytování 24 hod. denně, příjem rezervací na e-mail/

Informace o dlouhodobých pronájmech bytů a kanceláří

tel. + fax:          +7 499 9721621

IP linka:            +420 234 668 108

e-mail:  zemanova@czech.cz

Business centrum– konzultace a ekonomické poradenství

tel.             +7 495 7877853

fax: +7 499 9787369

IP linka:     +420 234 668 153

e-mail: bc@czech.cz

Kulturní oddělení (sídlí v budově ZÚ Moskva)

123056 Moskva, ul. J. Fučíka 12/14

vedoucí: Ing. Dana BRABCOVÁ

tel.:                   +7 495 2760706,

fax:                   +7 499 2514836

IP linka:            +420 234 668 513

htpp://www.czcenter.ru

e-mail:  ccmoskva@czech.cz

             info@czcenter.ru

 

CzechTourism

125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40

ředitelka zastoupení: Mgr. Monika LINHARTOVÁ

www.czechtourism.com

tel:                    +7 499 9785205 ; +7 495 234065

fax:                   +7 499 9782165

e-mail:  info-ru@czechtourism.com ,

 

CzechTrade (Moskva)

125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40

ředitel zastoupení: Ing. Štěpán JÍLEK

tel.:                   +7 499 9782183         

tel/fax.: +7 499 9787642 (fax – pouze po ohlášení a ručním přepnutí)

e-mail: moscow@czechtrade.cz

http:// www.czechtrade.cz , www.czechtrade.ru , www.czechtradeoffices.com

CzechTrade (Sankt Petěrburg)

19000 Sankt Petěrburg, ul. Bolšaja Morskaja 57

ředitel zastoupení: Ing. Martin HLAVNIČKA

tel./fax: +7 812  7188115

e-mail:            petersburg@czechtrade.cz

CzechTrade (Jekatěrinburg)

620075 Jekatěrinburg, ul. Gorkovo 45

ředitel zastoupení: Ing. Jana BRZOŇOVÁ 

tel./fax: +7 343  2173571

fax: +7 343 2173570

e-mail:            yekaterinburg@czechtrade.cz

 

Komora pro hospodářské styky se SNS

výkonný ředitel: Ing. František MASOPUST

190 00 Praha 9, Freyova 27, 

tel.:                   266 721 814; 266 721 815

fax:                   266 721 813

http:// www.komorasns.cz

e-mail:  masopust@komora.cz ;  kordacova@komora.cz

 

Česká televize 

Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35

tel.:       +7 499 9787626

e-mail:           ctmoskva@online.ru

 

ČTK (Česká tisková kancelář)

Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35

tel.:                   +7 499 9787386;  +7 495 2517163

e-mail: ctk@online.ru

 

Český rozhlas

Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja  31/35

tel.:                   +7 499 9787389

e-mail: czradio@col.ru

 

Zdravotní ambulance

Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35 (umístění naproti vchodu ČSA)

tel. ordinace:             +7 499 978 70 61

Ordinační hodiny:       Po – Pá     9:00-12:00   13:00-16:30

 

Právnické služby -  BBH Legal

Moskva, 1. Tverskaja-Jamskaja 5,

tel.:        +7 495 7304415

fax:       +7 495 7304416

e-mail:            moscow@bbh.cz

 http:// www.bbhlegal.ru

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

• 01 Záchranná služba (včetně hasičů)
• 02 Milice (policie)
• 03 Lékařská pohotovost
• 04 Havarijní plynárenská služba

V Moskvě jsou pro všechny tyto služby a potřeby jednotná čísla:

• 911-82-41 z pevné linky
• 0911 a 112 z mobilního telefonu

 

MZV RF

informace                   +7 499 2441606

www.mid.ru

Konzulární úsek MZV RF

informace                   +7 499 2444581

fax                              +7 499 2442476

Skupina konzulů, konajících konzulární službu

Šeremetěvo                 +7 495  9712082, +7 916 2612384

fax                              +7 901 5027121

www.svo.aero

Domodědovo             +7 495  9712714, +7 901 5472714, +7 916 2612359

fax                              +7 495 9678438

www.domodedovo.ru

Vnukovo                    +7 495 4364019, 4362736, +7 915 4850738

fax                              +7 495 4362736

www.vnukovo.ru

Federální migrační služba

Úřad FMS v Moskvě

Moskva, Pokrovka 42 (stanice metra Čistyje prudy)

dotazy týkající se registrace cizinců +7 499 2307253

dotazy týkající se získání pracovního povolení pro cizince +7 499 2307253

www.fmsmoscow.ru                          www.fms.gov.ru        

 

1.18. Internetové informační zdroje

Nejpoužívanější ruské vyhledávače:

www.yandex.ru

www.rambler.ru

Server orgánů státní moci RF:

www.gov.ru

Server Vlády  RF s odkazy na jednotlivé resorty:

www.government.ru

www.government.gov.ru

Ministerstvo zahraničí RF:

www.mid.ru

Ministerstvo vnitra RF:

www.mvd.ru

Ministerstvo ekonomického rozvoje RF:

www.economy.gov.ru

Ministerstvo průmyslu a obchodu RF:

www.minprom.gov.ru

Ministerstvo energetiky RF:

www.minenergo.gov.ru

Ministerstvo financí RF:

www.minfin.ru

Ministerstvo dopravy RF:

www.mintrans.ru

Ministerstvo zemědělství RF:

www.mcx.ru

Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor:

www.fsvps.ru

Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje RF:

www.minzdravsoc.ru

Ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie RF:

www.mnr.gov.ru

Oficiální stránky prezidenta RF:

www.kremlin.ru

Centrální banka RF:

www.cbr.ru

Delegace Evropské komise v RF:

www.eeas.europa.eu/delegations/russia/index_en.htm

Obchodně-průmyslová komora RF:

www.tpprf.ru

zastoupení v ČR: www.rutpp.cz

Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů:

www.rspp.ru

Moskevská obchodní a průmyslová komora:

www.mostpp.ru

Asociace evropských podnikatelů

www.aebrus.ru

Federální služba státní statistiky (ROSSTAT):

www.gks.ru

Daňová správa:

www.nalog.ru

Federální celní služba

www.customs.ru  

Informace o clech a Celní Unii (RF, Bělorusko, Kazachstán)

www.tks.ru

www.tsouz.ru

Federální migrační služba

www.fmsrf.ru   

Státní dopravní služba

www.gai.ru  

Server regionů  RF:

www.regions.ru

Server vlády Moskvy:

www .mos.ru

Server vlády  Moskevské oblasti:

www.mosreg.ru

Informace o ruských zákonech:

www.garant.ru  

www.consultant.ru

Zpravodajství:

www.interfax.ru

www.itar-tass.com

www.rian.ru

www.gazeta.ru

www.rg.ru

www.vedomosti.ru

www.strana.ru

www.rosbalt.ru

www.rbcdaily.com

www.kommersant.ru

www.ng.ru

www.izvestia.ru

www.moscownews.org

www.themoscowtimes.com

www.echo.msk.ru

www.bfm.ru

 

 

Informace o leteckých spojích:

www.polets.ru

www.aeroflot.ru

www.S7.ru

1.19. Adresy významných institucí

Adresy jednotlivých institucí RF jsou uvedeny na jejich internetových stránkách, viz. kap. 1.18. Internetové informační zdroje. Webová adresa jednotného informačního portálu ruské vlády a dalších orgánů státní moci RF je:   www.gov.ru