Slovinsko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název

Slovinská republika (česky)

Republika Slovenija (slovinsky)

Republic of Slovenia (anglicky)

Složení vlády

Premiér: Robert Golob (GS, předseda)

místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničních věcí a evropských záležitostí: Tanja Fajon (SD, předsedkyně)

místopředseda vlády a ministr práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí: Luka Mesec (Levica, koordinátor)

místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Danjel Bešič Loredan (GS)

ministr financí: Klemen Boštjančič (GS)

ministr obrany: Marjan Šarec (LMŠ, předseda)

ministryně spravedlnosti: Dominika Švarc Pipan (SD)

ministr vnitra: Boštjan Poklukar (GS)

ministryně veřejné správy: Sanja Ajanovič Hovnik (GS)

ministr pro solidární budoucnost: Simon Maljevac (Levica)

ministr životního prostředí, podnebí a energií: Bojan Kumer (GS)

ministr školství: Darjo Felda (GS)

ministr pro vysoké školství, znalosti a inovace: Igor Papič (GS)

ministr hospodářství, turizmu a sportu: Matjaž Han

ministryně kultury: Asta Vrečko (Levica)

ministryně zemědělství, lesnictví a výživy: Irena Šinko (GS)

ministryně infrastruktury: Alenka Bratušek (GS)

ministr pro přírodní zdroje a vesmír: Uroš Brežan (GS)

ministr pro kohezi a regionální rozvoj: Alexander Jevšek (SD)

ministryně pro digitální transformaci: Emilija Stojmenova Duh (GS)

ministr bez portfeje, příslušný pro rozvoj vztahů mezi Slovinskem a autonomními slovinskými menšinami v sousedních zemích stejně jako mezi Slovinskem a Slovinci ve světě: Matej Arčon (GS).

Vysvětlivky:

GS = Gibanje Svoboda, středo-levicové liberální

Hnutí Svoboda Roberta Goloba

SD = Socialni demokrati, levicová strana Sociálních demokratů

Levica = krajně levicová strana Levice

LMŠ = liberální Listina Marjana Šarece

Slovinsko je parlamentní republikou s výraznou rolí dvoukomorového zákonodárného sboru. Poměrný volební systém se 4% vstupní klauzulí generuje fragmentovaný politický systém více stran a široké koaliční vlády. V důsledku toho jsou vlády méně stabilní a dochází k jejich častému střídání. Od vzniku samostatného Slovinska v roce 1991 se vystřídalo již 15 vlád. S výjimkou několika tradičních politických stran (např. pravicová SDS, levicoví Sociální demokraté) je pro Slovinsko charakteristický častý vznik nových stran, jejich spojování a rozdělování. Naopak celá řada osobností zůstává v politice dlouhodobě a má silný vliv na politickou atmosféru v zemi. Hlava státu vystupuje konstruktivně a hledá konsensus. Silnou a aktivní roli hrají soudy, vč. ústavního soudu.

Politické prostředí je typické silnou polarizací levice a pravice, ideologickými střety a osobními animozitami jednotlivých aktérů. Názorové spory mají historické kořeny sahající až do období druhé světové války. Polarizace se promítá i do fungování médií a nálad ve společnosti. Oficiální vládní struktury jsou doplňovány širokými sítěmi neformálních kontaktů a vazeb zahrnujících i podnikatelské subjekty, média a kulturní obec. Občanská společnost je aktivní, ve Slovinsku působí celá řada nevládních organizací, jsou organizovány demonstrace nebo veřejná vystoupení. Tyto akce bývají obvykle pokojné.

Základní programové priority:

Odlišný přístup k politice zaměřený na manažerská řešení, umírněné vystupování, konsensuální charakter vládnutí; Podpora sociálně zranitelných skupin – důchodci, studenti, nízkopříjmové osoby;

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Slovinska se hlásí k hodnotovému multilateralismu založenému na řešení krizí prostřednictvím mezinárodních organizací, práva a justice. Slovinská zahraniční politika je definována ve Strategii zahraniční politiky, jejíž rámec je vnímán politickými a diplomatickými aktéry velmi závazně.

Slovinsko je členem NATO i EU, schengenského prostoru i měnové unie a projevuje se jako proevropský stát podporující prohloubení unijní spolupráce členských států i institucí a zvýšení jejich efektivity. Vlády zpravidla akcentují rovnost přístupu ke členským státům, svobodnou diskuzi a právo členů EU realizovat vlastní domácí politiku. Slovinsko podporuje vyšší míru koheze, zefektivnění čerpání strukturálních fondů a vytváření dalších nástrojů evropské solidarity. ,

Ve 2. pol. roku 2021 převzalo Slovinsko předsednictví EU. Mezi jeho priority patřilo zejména budování odolnosti proti epidemiím a dalším hrozbám globálního nebo celoevropského rozměru, obnova ekonomik členských států po skončení pandemie nového koronaviru se zaměřením na zelenou transformaci a digitalizaci, rozšiřování EU o státy západního Balkánu, kybernetickou bezpečnost, rozvoj umělé inteligence a mezinárodní rozvojové a investiční projekty zaměřené na vodní zdroje. Slovinsko také podporuje boj proti nelegální migraci a reformu evropského azylového systému s cílem zjednodušit návratovou politiku a zefektivnit spolupráci evropských agentur i členských států.

Slovinsko se za předchozí vlády zaměřilo na regionální spolupráci ve střední Evropě na bilaterální úrovni i prostřednictvím jednotlivých platforem, jako jsou V4+, Iniciativa tří moří nebo nový formát ministrů zahraničních věcí C5. Došlo k postupné konvergenci postojů a strategických zájmů Slovinska se státy střední Evropy, mj. v oblastech jaderné energetiky, infrastruktury, migrace nebo rozpočtových otázek EU. V červnu 2022 jmenovaná nová vláda Roberta Goloba však naznačila odklon od režimů v Polsku a Maďarsku.

Klíčovým tématem Slovinské zahraniční politiky je region západního Balkánu. Slovinsko podporuje europeizaci oblasti a upozorňuje na riziko vyplývající z nečinnosti EU a zájmu dalších velmocí o zvýšení vlivu v oblasti. Slovinská zahraniční politika akcentuje požadavek urychleného zahájení přístupového procesu Severní Makedonie a Albánie. Společně s Chorvatskem poté pokračují v Iniciativě Brdo-Brijuni mající za cíl podpořit státy regionu na jejich cestě k EU i při provádění politických a ekonomických reforem a řešení vzájemných sporů.

Slovinsko usiluje o zlepšení vztahů s USA, které byly v období předchozích vlád vlažné. V roce 2020 poté podepsalo během návštěvy amerického ministra zahraničních věcí memorandum o zavádění sítí 5G. Vzhledem k neexistenci historické zátěže má Slovinsko dobré vztahy s Ruskou federací, předchozí vláda byla nicméně k Rusku výrazně kritičtější. Po ruské invazi na Ukrajině Slovinsko ostře odsoudilo ruskou agresi, podporuje sankce vůči Ruské federaci a nabízí systém obsáhlé pomoci ukrajinským uprchlíkům. Nová slovinská vláda také odsoudila ruskou agresi, nicméně na prvním místě vyzdvihla dialog s Ruskou federací, bez něhož není možné dosáhnout v Evropě míru. Kritická je rovněž k předchozí vládě za zrušení bilaterálních dohod Slovinska s Ruskem, zároveň ovšem vyslovila souhlas se sankcemi proti Rusku. Dlouho udržovaný ryze obchodní vztah s Čínou byl nahrazen vyváženějším postojem zahrnujícím otázku bezpečnostních a ekonomických rizik. Čínské firmy byly vyloučeny z řady tendrů na základě neexistujících bilaterálních nebo multilaterálních dohod.

Dosud nebyl vyřešen slovinsko-chorvatský územní spor o Piranský záliv a část pozemků na společné hranici. Slovinsko nadále požaduje implementaci rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu z roku 2017, které Chorvatsko neuznává z důvodu podezření z manipulace. Bilaterální jednání nejsou příliš efektivní a dochází k pravidelným incidentům na obou stranách.

1.3. Obyvatelstvo

Složení obyvatelstva

Slovinsko mělo k 1. 1. 2023 celkem 2 110 547 obyvatel. Hustota osídlení dosahuje 103,9 obyvatel/km2. Celkový přírůstek obyvatel činí 6,2 % obyv./rok.

Počet obyvatel ve věku 0–14 let činí 15,1 %, ve věku 15–64 let 63,8 %, ve věku více než 65 let 21,1 %. Průměrný věk obyvatel je 43,8 roku.

Při sčítání domácností z roku 2021 jich bylo uvedeno 859 782 s průměrnou velikostí 2,41 osob. Zároveň ve Slovinsku žije 587 448 rodin, z nichž 70,2 % má alespoň 1 dítě. Porodnost činí 1,6 dětí na jednu matku. Očekávaná délka dožití je 77,8 let u mužů a 83,4 let u žen.

Během r. 2021 podíl cizinců v populaci vzrostl na 8,2 %. V rámci posledního sčítání lidu v roce 2021 se tehdy ke slovinské národnosti přihlásilo 1 631 363 obyvatel (83,06 %), následují:

Srbové – 38 964 (1,98 %)

Chorvaté: 35 642 (1,81 %),

Bosňané: 21 542 (1,1 %),

Muslimové:10 467 (0,53 %),

Maďaři: 6 243 (0,32 %),

Albánci: 6 186 (0,31 %),

Makedonci: 3 972 (0,2 %),

Romové: 3 246 (0,17 %),

Černohorci: 2 667 (0,14 %),

Italové: 2 258 (0,11 %).

K české národnosti se tehdy hlásilo 273 osob, ke slovenské 216 osob.

Náboženství

Římskokatolickou konfesi v roce 2021 vyznávalo 1 135 626 osob, tj. 57,8 %, dále je v zemi 14 736 evangelíků (0,8 %), 47 488 stoupenců islámu (2,4 %) a 45 908 ortodoxních/pravoslavných křesťanů (2,3 %). Celkem 199 264 (10,1 %) obyvatel uvedlo, že jsou ateisty, 307 973 (15,7 %) odmítlo na otázku víry odpovědět a 68 714 osob (3,5 %) uvedlo, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi. Židovskou národnost uvedlo 28 osob a k judaismu se jich přihlásilo 99.

Ve Slovinsku je tolerantní náboženské prostředí a fungující odluka státu a církve, v hlavním městě Lublani se kromě katolických a protestantských kostelů nachází i mešita s minaretem, synagoga a pravoslavné kostely. Představitelé církví spolupracují a v době pandemie COVID-19 vystupovali společně. V Národním shromáždění je zastoupena jedna křesťanská strana – NSi, která získala v posledních volbách 7,13 % hlasů a 7 z 90 křesel. Nyní je součástí vládní koalice.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Slovinsko je dle HDP na obyvatele 27. nejsilnější ekonomikou na světě a 13. v rámci EU27. Po výrazném pádu HDP v r. 2020 (-4,2 %) v návaznosti na pandemii COVID-19 došlo v r. 2021 k nebývalému hospodářskému růstu tempem 8,1 %, což je rekordní hodnota v historii samostatného Slovinska. Pozitivní trend je zejména důsledkem rychlejšího růstu soukromé spotřeby, investic do fixního kapitálu i exportu a také příznivějších podmínek na trhu práce. V návaznosti na přetrvávající nejistotu v souvislosti s epidemiologickou situací a zejména pak narušení dodavatelských a výrobních řetězců, vysoké ceny energetických produktů i surovin, jejichž další zdražování může vyvolat probíhající válečný konflikt v Ukrajině a uvalené sankce proti Ruské federaci, lze očekávat snížení hospodářské aktivity v dalším období. Situace na trhu práce se díky protikrizovým opatřením rychle stabilizovala, průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2021 se snížila a očekává se její další snižování, což zaměstnavatelům přinese výzvy při hledáním kvalifikované pracovní síly a tlak na platy. Reálný růst platů však bude zbrzděn v důsledku vysokého stupně inflace. Po deflaci v r. 2020 došlo v r. 2021 k postupnému zvyšování cen, zpočátku zejména u energetických produktů a potravin, v r. 2022 také u služeb a neenergetického průmyslového zboží. Průměrná inflace v r. 2022 byla 9,3%, v říjnu se vyšplhala až na 10,3%. Slovinský státní dluh se v r. 2020 zvýšil ze 66,1 % na 79,8 % HDP, na konci r. 2021 se snížil na 74,9 % HDP a předpokládá se jeho další snižování. V roce 2020 byl vytvořen rovněž vysoký deficit státního rozpočtu ve výši 7,7 % HDP, v r. 2021 se snížil na 5,2 % HDP, v následujících letech by se měl dále snižovat a v r. 2024 se již předpokládá jeho realizace v souladu s maastrichtskými kritérii (tj. do 3 % HDP).

Slovinsko je výrazně exportně orientovanou ekonomikou. Tradičně nejsilnějšími vývozními sektory jsou automobilový a farmaceutický průmysl, dále pak také chemický, elektrotechnický, dřevozpracovatelský, nábytkářský průmysl, doprava a logistika. Výraznou roli hrál až do pandemie COVID-19 cestovní ruch, který tvořil více než 40 % vývozu služeb a 12 % HDP země, nicméně momentálně patří společně s kongresovým cestovním ruchem a leteckou přepravou mezi nejexponovanější sektory, jejichž sanace bude dlouhodobá. Tažnou silou slovinského hospodářství je kromě exportu také domácí spotřeba a investice. Hospodářská politika a investice se orientují na odvětví s vysokou přidanou a zaměřují se na oblast infrastruktury, ekologie, energetiky, ICT, umělé inteligence a vědy a výzkumu. Z hlediska přístupu k ochraně životního prostředí chápe Slovinsko samo sebe jako „zelenou“ zemi, investuje proto také do zelených technologií, projektů cirkulární ekonomiky a trvale udržitelné mobility.

Více informací: The Institute of MacroeconomicAnalysis and Development of the Republic of Slovenia Statistical Office of the Republic of Slovenia

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Slovinsko hospodařilo v letech 2018 a 2019 s přebytkovými rozpočty a s výhledem na navyšování pozitivní rozpočtové bilance s cílem snižování státního dluhu, tento trend však přerušila pandemie COVID-19. Za účelem zmírnění jejího dopadu schválila vláda dosud celkem 10 balíčků protikrizových opatření a dle údajů Fiskální rady bylo na boj s krizí dosud vynaloženo celkem 5,1 mld. EUR (duben 2022). Mezi klíčová opatření v oblasti hospodářství patří zejména mechanismus čekání na práci (zaměstnanec „čeká“ v připravenosti doma a pobírá kompenzaci do výše 80-100 % platu) a dotace zkrácené pracovní doby (kurzarbeit). Mezi další opatření patří např. univerzální měsíční příjem pro živnostníky, moratoria na úvěry, státní garanční schéma na překlenovací úvěry, finanční kompenzace za fixní provozní náklady, státem dotované hodnotové poukazy (vouchery) za účelem podpory domácího cestovního ruchu, kultury a sportu atd. Fiskální rada upozorňuje, že je dosavadní efekt opatření výrazně nižší od plánovaného odhadu vlády při schvalování protikrizové legislativy, zároveň však přispěl ke značnému zhoršení stavu veřejných financí.

Výdaje spojené s pandemií a nižší daňové příjmy vedly k vytvoření vysokého deficitu státního rozpočtu ve výši 7,7 % HDP v r. 2020, v r. 2021 se snížil na 5,2 % HDP, v následujících letech by se měl dále snižovat a v r. 2024 se již předpokládá jeho realizace v souladu s maastrichtskými kritérii (tj. do 3 % HDP). Státní dluh se v r. 2020 zvýšil ze 66,1 % na 79,8 % HDP, na konci r. 2021 se snížil na 74,9 % HDP a očekává se jeho další snižování.

Dle tvrzení Ministerstva financí jsou však slovinské veřejné finance stabilní, což dokazují také aktuální hodnocení zahraničních bonitních agentur: Standard & Poor’s: AA-, stabilní výhled; Moody’s: A3 se stabilním výhledem; Fitch: A, stabilní výhled; DBRS: A high, stabilní výhled.

Více informací:

Fiscal Council

Ministry of Finance

2.3. Bankovní systém

Hlavním regulátorem bankovního sektoru je Centrální slovinská banka ( Banka Slovenije , BS), která je od r. 1991 veřejnoprávním subjektem, nezávisle disponujícím svými aktivy. V souvislosti se zavedením EUR se BS řídí ustanoveními ECB a Evropského systému centrálních bank (ESCB).

V současnosti ve Slovinsku působí 14 komerčních bank a spořitelen, jejichž celková bilanční suma v r. 2021 činila 47,4 miliard EUR a výnosnost kapitálu (ROE) 9,85 %. Bankovní sektor je navzdory pandemii COVID-19 stabilní a také relativně koncentrovaný, dominují v něm dva bankovní domy: Nová lublaňská banka (NLB) a  Nová kreditní banka Maribor (NKBM), které budou po ukončení probíhajících akvizicí a fúzí společně obhospodařovat přes 58 % veškerých bankovních aktiv v zemi . Obě banky byly po dlouhou dobu ve výhradním vlastnictví státu a prodány teprve nedávno: NKBM byl od r. 2015 ve většinovém vlastnictví amerického investičního fondu Apollo Global Management, LLC., zbylých 20 % ovládá EBRD. NKBM v r. 2020 provedla úspěšnou akvizici Abanky, třetí největší banky na slovinském trhu, přičemž následně došlo k jejich fúzi. V r. 2021 pak banku koupila maďarská skupina OTP, která na slovinském trhu již vlastní banku SKB , nově vzniklá bankovní skupina tak bude mít 28,5% tržní podíl.

O prodeji 59,1% podílu NLB více menšinovým vlastníkům formou veřejné nabídky akcií rozhodla vláda v r. 2018. Největším akcionářem je Bank of New York Mellon, která spravuje mj. podíly EBRD a Brandes Investment Partners. Stát si ponechal v NLB pouze kontrolní podíl 25 % + 1 akcie. NLB v důsledku ruské agrese na Ukrajině a sankcím vůči Rusku převzala v r. 2022 bleskově slovinskou větev ruské Sberbank, nově vzniklá bankovní skupina tak bude mít 29,6% tržní podíl.

Očekává se rovněž další konsolidace bankovního systému, přičemž ekonomové odhadují, že bude do budoucna na slovinském trhu pouze 6 – 7 bankovních institucí.

Více informací:

The Bank Association of Slovenia

2.4. Daňový systém

V březnu 2022 vstoupila v platnost dlouho očekávaná novela Zákona o dani z příjmu, která je součástí reformy daňového systému. V progresivním daňovém systému přináší např. postupné navyšování obecné daňové úlevy ze stávajících 3500 EUR až na 7500 EUR do r. 2025, což přinese zaměstnancům vyšší netto platy. Výhodnější bude také zdanění prémií za pracovní úspěšnost, které budou nezdaněny do výše 100 % průměrného platu zaměstnance za posledních 12 měsíců. Daňové třídy a úlevy budou nově rovněž každoročně harmonizovány s mírou inflace. Daňově bude výhodnější použití služebních vozidel na elektrický pohon, které se využívají také pro soukromé účely, a zavádí se rovněž úleva pro zaměstnavatele, který zaměstná osoby mladší než 29 let, starší než 55 let či pracovníky v deficitních profesích. Stupeň zdanění v nejvyšší, 5. daňové třídě, se snižuje z 50 na 45 %. Stupeň zdanění z příjmů z úroků, dividend a zisků a rovněž z pronájmů se snižuje z 27,5 na 25 %.

PŘÍMÉ DANĚ

Daň z příjmu právnických osob je vybírána ze zdanitelného zisku soukromých společností ve výši 19 % v souladu se Zákonem o dani z příjmů PO ( Zakon o davku od dohodkov pravnih oseb ). Sazba pro výpočet srážkové daně činí 15 %. Kapitálové zisky jsou považovány rovněž za běžné příjmy PO a jsou tedy rovněž zdaněny sazbou 19 %.

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní dle výše příjmů v souladu se Zákonem o dani z příjmu FO ( Zakon o dohodnini ), výše zdanění je následující (daňová třída/roční příjem): 16 % (<8500 €), 26 % (<25000 €), 33 % (<50000 €), 39 % (<72000 €) a 45 % (>72000 €). Kapitálové zisky FO (dividendy, úroky, pronájem nemovitosti, cenné papíry) jsou zdaněny sazbou 25 % .

Přímé daně z majetku:

Daň dědická a darovací

Daň z nemovitosti

Daň z vodního plavidla

Daň silniční

Daň z bankovních aktiv

NEPŘÍMÉ DANĚ

Daň z přidané hodnoty

Základní sazba DPH je v souladu se zákonem 22 % (Zakon o davku na dodano vrednost). Práh obratu pro plátce DPH činí 50 000 EUR/rok. Redukované sazby činí:

– 9,5 % potraviny (kromě alkoholických nápojů), zdravotnické prostředky a léky, stavební práce, přeprava osob, ubytovací služby, vstupenky do kulturních a sportovních institucí, hlídání dětí, kadeřnické služby, malé opravy kol, obuvi, kožených výrobků a oděvů, hygienické prostředky pro ženy aj.

– 5 % tištěné i elektronické knihy, noviny, časopisy, mapy, hudební díla

Více info:

Portál Slovenia Business Point – Taxes

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V období 2017–2019 vzájemná obchodní výměna mezi ČR a SI meziročně narůstá. V návaznosti na krizi způsobenou pandemií COVID-19 se vzájemný obrat obchodní výměny v r. 2020 snížil a dosáhl výše 1,488 mld. EUR, což je o 4,4 % méně oproti roku 2019. V roce 2021 se však trend obrátil a celkový obrat zahraničního obchodu mezi CZ a SI dosáhl rekordních 1,73 mld. EUR, což je o 16,4 % více než předchozím roce. K meziročnímu navýšení došlo jak u českého vývozu (+13,0 %), tak u dovozu z SI (21,2 %).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchodní výměna se členskými státy EU představovala cca 66 % veškeré obchodní výměny (vývoz 66,8 %, dovoz 65,0 %), což činí z EU hlavní odbytový trh, ačkoliv se Slovinsku podařilo obchodní toky v posledních letech více diverzifikovat (pro srovnání: v r. 2016 činila obchodní výměna s EU téměř 80 % celkového objemu). Nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou dlouhodobě Německo, Itálie, Rakousko, Francie a Chorvatsko.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obchodní výměna se státy mimo EU v posledních letech roste, zejména v důsledku snahy Slovinska o větší diverzifikaci jak exportu, tak importu. Významným vývozním partnerem Slovinska jsou Švýcarsko (13,4 %), Srbsko (2,8 %) a Ruská federace (2,2 %). Významným dovozním partnerem Slovinska jsou Švýcarsko (10,1 %) a Čína (10,0 %).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Slovinsko patří mezi země s nízkým přílivem přímých zahraničních investic (FDI), které v přepočtu na obyvatele patří k nejnižším v EU. Celkový příliv FDI koncem roku 2020 činil 16,6 miliardy EUR, což je o 2,4 % více než na konci r. 2019. Firmy s FDI představovaly v celkové slovinské podnikatelské populaci pouze 1,8 %, největší podíl firem s FDI byl ve zpracovatelském průmyslu (24,0 %). Výnos investic ve společnostech s FDI činil 6,9 % (v celkové podnikatelské populaci 4,7 %). V období 1994 – 2020 byl průměrný stupeň růstu FDI 11,5 %. Významnou prioritou zůstává investování do podnikatelských zón, projekty se značným rozvojovým potenciálem a vysokou přidanou hodnotou.

Nejvíce FDI pocházelo v r. 2020 z těchto zemí:

Rakousko (25,6 %)

Lucembursko (13,0 %)

Švýcarsko (10,7 %)

Německo (8,0 %)

Itálie (7,3 %)

Nizozemsko (7,1 %)

Chorvatsko (6,3 %)

Kypr (3,3 %)

Velká Británie (3,0 %)

Maďarsko (2,7 %)

Srbsko (2,5 %)

Česká republika (1,9 %, tj. 311,4 milionů EUR)

Výhody pro potenciální investory

lepší přístup na trhy zemí bývalé Jugoslávie;

kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla;

kvalitní management;

zkušenosti s výrobou pro náročné trhy;

vysoký počet domácích exportně orientovaných firem.

Nevýhody pro potenciální investory

relativně drahá pracovní síla v porovnání s dalšími zeměmi SVE;

nedostatečné investice do nových výrobních zařízení – greenfields;

rigidní pracovní trh, nedostatek odborníků v technických profesích;

legislativa upravující zaměstnanecký poměr (vysoké nemocenské dávky, mateřská dovolená, dovolená);

vysoký stupeň administrativní zátěže a hyperregulace.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Slovinsko vstoupilo stejně jako Česká republika do Evropské unie dne 1. května 2004 na základě předchozího referenda, v němž se při účasti 66 % obyvatel vyslovilo 89,61 % pro vstup do EU. Proces integrace do evropských struktur byl završen vstupem do eurozóny v lednu 2007 a do schengenského prostoru v prosinci 2007. Smluvní základna mezi ČR a Slovinskem je tedy dána jednotným trhem EU.

Smlouvy s ČR

Přehled platných mezinárodních smluv mezi ČR a Slovinskem je k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR (viz S eznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou ).

3.4. Rozvojová spolupráce

Slovinsko není příjemcem rozvojové pomoci od roku 2004, kdy bylo přeřazeno Světovou bankou ze skupiny rozvojových do skupiny vyspělých zemí. Slovinsko se tak stalo čistým poskytovatelem rozvojové pomoci. Slovinsko poskytuje pomoc chudým zemím v rámci ODA (Official Development Agency) a bilaterálních dohod ve výši cca 80 mil. EUR ročně, což představuje 0,17 % HDP země, přičemž cílem je podíl navýšit na 0,33 % HDP do r. 2030.

Rozvojovou pomoc Slovinsko poskytuje na základě bilaterálních dohod zejména zemím JVE: Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii, Albánii a Kosovu. Pomoc se soustřeďuje na oblast pomoci při řízení státní správy, řízení a plánování zemědělství, infrastruktury a životního prostředí, pomoc zemím JVE při vstupu do EU aj.

Projekty a programy rozvojové spolupráce jsou realizovány prostřednictvím několika ministerstev a dalších institucí, jejichž zřizovatelem či spoluzřizovatelem je slovinská vláda:

Centre for European Perspective (CEP)

Centre for Excellence in Finance (CEF)

ITF Enhancing Human Security – od roku 1998 přispívá každoročně rovněž Česká republika na projekty odminování v oblasti Bosny a Hercegoviny.

Centre for International Cooperation and Development (CMSR)

Více informací:

Department for Development Cooperation and HumanitarianAssistance

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Hlavní perspektivní obory stručně vypsané z MOPu + stručný komentář a pod tím odkaz na celý MOP dané země.

Kde existuje, tak ještě sektorová analýza. (Dělaná na některé cesty ministra/náměstka ve spolupráci se Západočeskou univerzitou)

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Ve Slovinsku probíhá řada infrastrukturních projektů zaměřených na modernizaci a rozvoj železniční dopravy v souladu s požadavky transevropské dopravní sítě TEN-T či na dobudování dálniční sítě, která bude propojovat severní a jihovýchodní část Slovinska. V rámci zelené transformace a dlouhodobé strategie Slovinska v duchu „Green-Safe-Creative“ bude i nadále kladen důraz na řešení, která zajišťují trvale udržitelnou mobilitu ve všech segmentech přepravy, např. intermodalita v rámci městské hromadné dopravy, nákup nízkoemisních dopravních prostředků v městské a lokální dopravě, podpora cyklistiky, elektromobility aj.

▶ Energetický průmysl

Na základě přijaté dlouhodobé klimatické strategie a národního energetického a klimatického plánu předpokládá Slovinsko investice do oblasti energetické infrastruktury se zaměřením zejména na obnovitelné zdroje energie a jadernou energii. Ministerstvo infrastruktury Slovinské republiky vydalo v r. 2021 energetické povolení pro projekt výstavby 2. bloku jaderné elektrárny Krško, který bude příležitostí pro výměnu zkušeností a know-how v oblasti jaderné energetiky. Slovinská vláda rovněž představila i další projekty s možností participace českých dodavatelů i subdodavatelů, mezi které patří mj. výstavba hydroelektrárny Mokrice v celkové hodnotě projektu 150 mil. EUR, plynovodů Vodice–Lublaň a Ajdovščina–Lucija či dálkových vedení Cirkovce–Pince, Kamnik–Visoko a Gorica–Divača.

▶ Obranný průmysl

V rámci schváleného balíčku finančních prostředků pro rozvoj slovinských obranných sil bylo pro roky 2021 – 2026 vyčleněno celkem 780 mil. EUR. Slovinské ozbrojené složky mají zájem o akvizici letadel, vrtulníků, obrněných vozidel, bezpilotních systémů, ale i ručních zbraní a střeliva, radarů, prostředků kybernetické ochrany a dalších zařízení odpovídajících standardům NATO. Zájem je rovněž o transfery technologií, spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a obecně o produkty s vysokou přidanou hodnotou.

▶ Stavební průmysl

Slovinská vláda v souladu s intervenčním zákonem připravuje k realizaci řadu stavebních projektů v oblasti bytové, rezidenční a účelové výstavby. Jde jak o bytové stavby pro nájemní účely, tak o stavby účelové v různých sektorech (např. kultura, zdravotnictví, justice, školství, věda aj.) či průmyslové objekty. Bytové a rezidenční výstavbě v městských aglomeracích se věnuje také řada soukromých developerů. České společnosti se budou moci zapojit buď přímo do výstavby, popř. dodávat stavební materiály, železobetonové konstrukce, výrobky stavebního truhlářství a tesařství či interiérové a exteriérové vybavení.

▶ ICT

Slovinsko klade v rámci národního plánu obnovy i v dlouhodobých rozvojových strategiích důraz na digitalizaci, kybernetickou bezpečnost a rozvoj umělé inteligence. Mezi předpokládané investice v následujících letech v hodnotě zhruba 465 mil. EUR patří digitalizace vzdělávání, posilování digitálních kompetencí dětí i dospělých, digitalizace zdravotnictví (e-health), procesů státní správy (e-governmnent), zvyšování kybernetické bezpečnosti a podpora digitalizace podnikatelského sektoru.

Více informací:

Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Navzdory kulturně-historické a geografické blízkosti Slovinska a ČR je vhodné najít si pro obchodní aktivity místního zástupce, který se lépe orientuje na trhu a má vytvořenou širokou síť kontaktů. Slovinsko je malé teritorium, lidé se mezi sebou ve velké míře znají a jsou často vzájemně propojení, proto má networking důležitou funkci. V praxi má tato provázanost však i negativa, která spočívají zejména ve velmi rozšířeném nepotismu a jiných formách systémové korupce, proto je místní obchodní zastoupení v tomto smyslu přednost. Navzdory změnám, které přinesla pandemie COVID-19, kdy se většina firemních aktivit a jednání přenesla do virtuálního prostoru, je stále klíčové také osobní jednání.

4.2. Oslovení

Prvotní oslovení je ideální v elektronické formě, poté následné ověření telefonicky a domluvení osobní schůzky. Elektronická forma oslovení je první dojem, který může partnera buď odvrátit či přimět k osobnímu jednání, proto se při představení firmy doporučuje stručnost, věcnost, důraz na tradici a kvalitu výrobků/služeb, což by měl odrážet také kvalitně zpracovaný propagační materiál, který je vhodné do mailu rovněž přiložit.

Je rovněž vhodné oslovit konkrétní osobu, která má kompetenci učinit rychlé rozhodnutí, jako např. ředitel, obchodní ředitel, vedoucí nákupu apod.

Ve Slovinsku je zakořeněn pozitivní vztah k používání akademických titulů, avšak především v korespondenci, při osobním jednání podstatně méně. Slovinská strana si u titulů Ph.D., popř. CSc. a DrSc. potrpí na jejich uvádění, a to ve zkrácené podobě Dr. před jménem. Rozhodně by akademický titul vedle loga firmy a adresy s platným telefonem, faxem a e-mailem neměl chybět na žádné obchodní vizitce obchodního partnera.

4.3. Obchodní schůzka

Navzdory změnám, které přinesla pandemie COVID-19, kdy se většina firemních aktivit a jednání přenesla do virtuálního prostoru, je stále klíčové také osobní jednání. Naprosto nezbytné je zejména na začátku spolupráce, kdy je nutné vytvořit mezi obchodními partnery důvěru, avšak pravidelná (byť i méně častá) osobní setkání jsou důležitá i v další fázi spolupráce.

Obchodní jednání je nutné sjednat alespoň 14 dnů předem, a pokud je protistrana ochotna se sejít, probíhá jednání zpravidla v sídle firmy v rámci standardní pracovní doby (8:00/9:00 – 16:00/17:00). Při obchodním jednání se automaticky předpokládá, že muž bude mít oblek, pro ženy je vhodný kostým a standardní doplňky. Obchodní jednání, zejména při opakovaném setkání, mohou probíhat i v restauraci, v době oběda mezi 12. a 14. hodinou, eventuálně v době večeře po 18. hodině. Pozvání na jednání tohoto typu, byť i méně formální či zcela neformální, není vhodné odmítnout. K jídlu se zpravidla podává slovinské víno, které bývá vynikající kvality. Slovinci si obecně potrpí na kvalitní gastronomii.

V obchodním styku jsou běžné dárky pro obchodní partnery. Sami Slovinci většinou formou dárku prezentují Slovinsko a jeho kulturní či gastronomické tradice, proto českým firmám rovněž doporučujeme věnovat něco typicky českého, např. český porcelán, křišťál, lokální řemeslná výroba aj. Vzhledem ke slovinské zálibě v dobrém jídle je možné dárek zaměřit i tímto směrem a podarovat např. české pivo, víno, med, speciality apod.

Pro obchodní jednání je spíše nevhodná letní turistická sezóna, která je nejintenzivnější od poloviny června do začátku září, kdy většina podnikatelů a manažerů čerpá dovolené. Výjimkou nejsou ani kolektivní dovolené celých podniků (podobně jako v sousední Itálii), kdy bývají firmy v tomto období velmi těžko k dosažení. Není vhodné rovněž sjednávat schůzky na pátek odpoledne či v době některých prázdnin či svátků (viz kapitola 4.6).

Slovinci jsou převážně dochvilní a chodí na obchodní schůzky včas, někdy i před sjednaným termínem. Je celkem časté a běžné, že přechází nejen sami mezi sebou, ale rovněž se zahraničními obchodními partnery, poměrně rychle na méně formální styl komunikace, např. oslovování křestním jménem či tykání, což může českého podnikatele poněkud překvapit, jelikož Češi zpravidla zachovávají formální/neutrální styl komunikace výrazně déle než Slovinci. Obecně lze ale říci, že je toto slovinské gesto příjemné, působí přátelsky a mnohdy pomůže prolomit ledy či počáteční nedůvěru.

4.4. Komunikace

Slovinští manažeři inklinují k západnímu stylu managementu a dodržování obvyklých obchodních zvyklostí. Hierarchický způsob vedení je důležitou součástí slovinské obchodní komunity, úroveň vzdělání i zkušeností je zásadní pro společenský status a vývoj kariéry. Rozhodovací moc je zřídka kdy delegována na nižší než seniorskou manažerskou pozici. Nejrychleji rostoucími typy společností jsou rodinné firmy velikosti malá až střední společnost (do 50 zaměstnanců). Na druhou stranu se stále častěji uplatňuje horizontální organizační struktura, založená na týmové spolupráci, individuálním přínosu, autonomii a osobní zodpovědnosti zaměstnanců. Tento trend je obecně přítomný u nadnárodních korporací, ve slovinském prostředí pak zejména u velkých exportních firem či start-upů.

Úředním jazykem je slovinština, v příhraničních oblastech s Itálií a Maďarskem je jako úřední jazyk uznávána také italština a maďarština, jelikož jde o dvojjazyčné oblasti. V obchodním a úředním styku je nejpoužívanějším jazykem angličtina, jejíž obecná znalost je na velmi solidní úrovni, méně častá je němčina, výjimečně se používá italština. Většina obyvatel ovládá chorvatštinu, resp. srbštinu, užívání těchto jazyků se při prvním obchodním styku spíše nedoporučuje, avšak vždy záleží na konkrétní situaci. Především starší generace, které se narodily v období Jugoslávie, někdy dávají přednost chorvatštině/srbštině před angličtinou. Při jednání proto není nutné mít s sebou tlumočníka v kombinaci čeština/slovinština, ačkoliv to může na obchodního partnera udělat značný dojem, jelikož je slovinština málo rozšířený jazyk a Slovinci bývají potěšeni, když osoba, která není slovinského původu, hovoří slovinsky.

Podobná logika se vztahuje také na marketingové materiály, které je ideální mít připravené v anglickém jazyce, možnými variantami jsou také materiály v německém, chorvatském či srbském jazyce (pokud je psán latinkou). Propagační materiály by měly být zpracovány kvalitně a vizuálně atraktivně. V obsahovém smyslu je důležité podtrhnout tradici firmy, reference (např. seznam referencí) a kvalitu výrobků (např. přehled certifikátů kvality, atesty, studie, ocenění).

V komunikaci bývají Slovinci otevření a uvolnění. ČR znají vzhledem k logistické blízkosti poměrně dobře a díky zálibě v cestování se rádi baví o svých cestovních zkušenostech (nejen) v ČR. Většina však zná dobře jen Prahu, proto je možné během rozhovoru upozornit i na další turisticky zajímavá místa v ČR a využít tuto příležitost i k oficiálnímu pozvání do sídla firmy v ČR. Slovinci se často zajímají také o politickou situaci v ČR, hospodářský vývoj a makroekonomickou situaci. Na rozdíl od 2. poloviny 90. let a přelomu století, kdy Slovinsko v mnoha směrech vývojově předběhlo ČR, se situace po hospodářské a finanční krizi r. 2009 výrazně změnila. ČR se od té doby dynamicky rozvíjela, zatímco ve Slovinsku hovoříme o tzv. ztraceném desetiletí.

4.5. Doporučení

Otevřenost a konstruktivnost

Slovinští hostitelé očekávají od svých obchodních partnerů připravenost, konstruktivní přístup a skromné vystupování bez jakýchkoliv předsudků, respektován je každý názor. Rovnost, respekt a otevřenost jsou podstatou komunikace se slovinskými partnery.

Kvalita, reference

Slovinští obchodní partneři obvykle očekávají kvalitní výrobky/služby, podpořené referencemi na náročných, zejména západních trzích, a certifikáty kvality (ISO, TÜV). Kvalitu jako jednu z hlavních hodnot společnosti by měl odrážet také marketing a celková image obchodní značky.

Pravidelná komunikace

První obchodní jednání nebývá zpravidla hned fází dohody o spolupráci. S obchodním partnerem je nutné udržovat pravidelnou komunikaci a alespoň jednou za rok se sejít také osobně buď v sídle jedné z firem či na veletrzích, výstavách, konferencích apod.