Švýcarsko - základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Švýcarská konfederace, zkráceně Švýcarsko – německy: Schweizerische Eidgenossenschaft, francouzsky: Conféderation suisse, italsky: Confederazione Svizzera, rétorománsky: Confederaziun svizra.

Systém vládnutí: Švýcarsko se skládá z 26 autonomních kantonů (z toho 6 tvoří tzv. polokantony) s vlastním parlamentem, vládou, zákony, rozpočtem i ústavou. Švýcarský parlament se skládá ze dvou komor: Národní rady (poslanecké sněmovny) s 200 členy a Stavovské rady (senátu) se 46 členy. V Národní radě je zastoupeno 6 politických frakcí, ve kterých se sdružují členové 15 politických stran. Výkonná moc je v rukou sedmičlenné spolkové vlády. Tu volí obě komory parlamentu vždy po parlamentních volbách na 4 roky. Ve Spolkové radě (vládě) mají zastoupení vždy 4 politické strany s největším podílem hlasů. Ty vládnou na základě tzv. konkordančního principu. Předsedou spolkové vlády je spolkový prezident, tj. jeden ze členů vlády, kterého volí spolkový parlament na základě rotačního systému vždy na 1 rok a který souběžně s protokolární prezidentskou rolí plní rovněž funkci ministra ve svém rezortu.

Složení spolkové vlády od 1. 1. 2023:
– Alain Berset, předseda Spolkové vlády (prezident), spolkový ministr vnitra, zdravotnictví a kultury,
– Viola Amherd, místopředsedkyně Spolkové vlády (viceprezidentka), spolková ministryně obrany, civilní ochrany a sportu,
– Ignazio Cassis, spolkový ministr zahraničních věcí,
– Albert Rösti, spolkový ministr životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů,
– Elisabeth Baume-Schneider, spolková ministryně spravedlnosti a policie,
– Guy Parmelin, spolkový ministr pro hospodářství, vzdělání a výzkum,
– Karin Keller-Sutter, spolková ministryně financí.

Politická atmosféra v zemi: Politické prostředí se vyznačuje vysokou stabilitou. V poslední době je patrný příklon Švýcarů, zejména ve větších městech, do politického levého středu. Tento trend potvrdily i poslední parlamentní volby v r. 2019. Ty vedly k přesunutí politické většiny v Národní radě ze středoprava do středoleva, protože v nich obě švýcarské zelené strany – Strana zelených a Strana zelených liberálů – získaly dosud nejvyšší počty hlasů. Do parlamentu se tak dostala řada nových tváří a podíl zastoupení žen v obou komorách – 42 %, resp. 26 % vzrostl. V porovnání s ostatními evropskými státy má Švýcarsko nyní pátý nejvyšší počet žen v parlamentu. Všechny ostatní větší politické strany voliče ztratily, nejvíce Švýcarská lidová strana – SVP, která ale i tak zůstává nejsilnější politickou stranou. Dalšími hlavními politickými stranami jsou Sociálnědemokratická strana SP, Liberálně-demokratická strana FDP a strana Střed – die Mitte vycházející z původní Křesťanskodemokratické strany. Tyto 3  strany a SVP mají své zástupce ve spolkové vládě. Volební období parlamentu i vlády je na 4 roky. Další volby se uskuteční v říjnu 2023, podle průzkumů v nich opět zvítězí pravicová SVP.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika země
Strategie zahraniční politiky na období 2020 – 2023 se opírá o ústavou zakotvené dlouhodobé švýcarské hodnoty: svobodu, právní stát, rovnost příležitostí a udržitelný rozvoj, k jejichž prosazování mají sloužit zejména principy švýcarské neutrality, multilateralismu a univerzálnosti. Dokument k zahraniční politice definuje 4 pilíře. Hlavním nástrojem k naplnění prvního z nich, označeného jako Mír a bezpečnost, je členství v Radě bezpečnosti OSN, do které bylo Švýcarsko zvoleno jako nestálý člen pro období 2023–2024. V popředí druhého pilíře Prosperita stojí konsolidace vztahů s EU, které se však v roce 2021 zhoršily z důvodu ztroskotání tzv. Rámcové dohody (IFA), která měla zaručit jejich další rozvoj, zejména v prohlubování přístupu na jednotný trh EU. Základ třetího pilíře Udržitelnost tvoří Agenda 2030 zaměřená na 17 cílů udržitelného rozvoje a její implementace. Čtvrtou oblast představuje Digitalizace. V té se Švýcarsko zaměřuje na vytvoření souhrnných a mezinárodně platných pravidel v digitálním prostoru. Také buduje globální centrum pro diskusi o digitalizaci a technologiích v Ženevě, kde již nyní sídlí mezinárodní organizace a multilaterální fóra zabývající se touto problematikou. Země sází rovněž na multilaterální spolupráci, která představuje nástroj k řešení změny klimatu, terorismu, boje s chudobou, hospodářskými krizemi či ozbrojenými konflikty. Dle Švýcarska neexistuje k multilateralismu žádná jiná alternativa. I proto se chtějí Švýcaři věnovat hlavně reformě OSN, prohlubovat své partnerství s Mezinárodním výborem Červeného kříže a zasazovat se o dodržování mezinárodního humanitárního práva a bezproblémové fungování Mezinárodního trestního tribunálu. Švýcarsko se také nadále prezentuje jako atraktivní hostitelská země pro pořádání mezinárodních konferencí, mírových rozhovorů apod., kde v oblasti prevence konfliktů, mediace nebo vědy, výzkumu a inovací patří mezi světovou špičku. Prioritními zeměmi pro švýcarskou zahraniční politiku jsou kromě některých členských zemí EU a EHP, USA, Turecko, JAR, Indie, Japonsko, Brazílie. Značné trhliny dostávají vztahy s Ruskem v důsledku války na Ukrajině. Rovněž své vztahy k Číně založené na ekonomické spolupráci Švýcarsko postupně přehodnocuje.

Vztahy Švýcarska s EU
Ačkoliv není Švýcarsko členskou zemí EU, jako stát v srdci Evropy je ekonomicky, politicky i společensky s EU úzce provázán. Skutečnost, že Švýcarsko není v EU a na rozdíl od ostatních členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) není ani součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP), vedla k vytvoření specifického modelu bilaterální spolupráce s EU ve formě dvoustranných sektorových dohod. Tyto dohody, kterých je 120, mají za úkol vytvářet rozsáhlý vzájemný přístup na trh. Posílení a další rozvoj bilaterálních vztahů s členskými zeměmi EU má pro Švýcarsko zásadní význam. Tento další vývoj však vyžaduje vyjasnění institucionálních vztahů s EU, které měly být jednotně upraveny v tzv. Rámcové dohodě mezi Švýcarskem a EU (IFA). Obě strany o ní vyjednávaly od r. 2014. Švýcarsko však v květnu 2021 oznámilo, že od ratifikace IFA jednostranně odstupuje a dále odmítá zastřešující smlouvu svých vztahů s EU. Naopak chce pokračovat spolupráci ve formě dalších dvoustranných dohod, zejména pro oblast zdravotnictví či energetiky. V letech 2022/23 probíhaly tzv. průzkumné rozhovory s EU, které by měly v roce 2024 vést k obnoveným novým jednáním o celkových vztazích. V r. 2008 přistoupilo Švýcarsko jako asociovaný členský stát k schengenskému prostoru, s EU spolupracuje rovněž v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Dohodu uzavřelo i s Evropskou obrannou agenturou, a také se připojuje k vybraným sankčním režimům EU. Od r. 2022 přejímá veškeré sankční režimy EU vůči Rusku. V r. 2017 vstoupila v platnost dohoda mezi Švýcarskem a EU o automatické výměně informací v oblasti poskytování finančních služeb, své zástupce vysílá Švýcarsko rovněž do misí Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráže FRONTEX.

1.3. Obyvatelstvo

I když rozlohou 41 285 km² patří Švýcarsko k nejmenším evropským zemím, s 208 obyvateli na km² je naopak jedním z nejhustěji osídlených států Evropy. Ve Švýcarsku žilo v roce 2022 zhruba 8,96 mil. obyvatel, z toho přibližně čtvrtinu tvoří cizinci. Úředními jazyky jsou: němčina, francouzština, italština a rétorománština.

Demografické složení
· Počet obyvatel: 8 957,54 tis., z toho muži – 4 405,35 tis., ženy – 4 552,2 tis.
· Cizinci: 2 242.9 mil., resp. 25,7 % (rostoucí trend)
· Občané pod věkovou hranicí 20 roků: 19,9 %
· Občané nad věkovou hranici 65 let: 19 %
· Průměrný věk: 42,5
· Populační růst: 0,8 %
· Hustota obyvatelstva: 208 obyvatel/km2

Náboženské složení
V posledních 50 letech se náboženské poměry ve Švýcarsku podstatně změnily. Zatímco podíl obyvatel vyznávající římskokatolické náboženství zůstal relativně stabilní, podíl evangelické reformované církve prudce klesl ve prospěch obyvatel bez náboženské příslušnosti.
· římskokatolická církev – 34,4 %
· evangelická reformovaná církev – 22,5 %
· islám – 5,4 %
· bez vyznání – 29,4 %
· jiná – 7,2 %
· náboženská příslušnost neznámá – 1,1 %

Úřední jazyky (*) a ostatní nejčastěji používané jazyky
Rozložení úředních jazyků Švýcarska se za poslední čtyři desetiletí změnilo. Podíl německého, italského a rétorománského jazyka jako hlavních jazyků mírně ustoupil, zatímco podíl francouzštiny a jiných cizích jazyků se zvýšil. Dvěma nejčastěji zmiňovanými cizími jazyky jsou angličtina a portugalština.
· německý* – 62,3 %
· francouzský* – 22,8 %
· italský* – 8,0 %
· rétorománský* – 0,5 %
· anglický – 5,8 %
· portugalský – 3,5 %
· albánský – 3,2 %
· srbochorvatský – 2,3 %
· španělský – 2,4 %
· ostatní – 8,2 %

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Švýcarská ekonomika je považována za jednu z nejproduktivnějších a nejstabilnějších ekonomik na světě. V roce 2022 se Švýcarsko podle IMD, které srovnávalo 63 světových ekonomik, umístilo na 2. místě žebříčku konkurenceschopnosti.
Zatímco se zotavování švýcarského hospodářství z koronavirové pandemie v průběhu roku 2022 vyvíjelo relativně dobře, napjatá situace kolem energetické krize v Evropě a zhoršující se mezinárodní prostředí, vyšší inflace a obecně restriktivnější měnová politika měly na jeho konci za následek zpomalení hospodářského růstu. Ne zcela vyčerpané prostředky na zmírnění následků pandemie, jakož i solidní růst daní v kantonech a obcích by nicméně měly výrazně přispět k pozitivní finanční situaci země. Tzv. doháněcí efekty se projevily zejména v sektoru služeb a u výdajů soukromých spotřebitelů, které i přes vyšší míru inflace výrazně vzrostly, a to s hodnotou 4 % dokonce tak silně, jako dosud nikdy od začátku sběru dat v roce 1980. Přestože inflace, která v roce 2022 dosáhla ve Švýcarsku 2,8 % a byla nejvyšší od 90. let 20. století, podle mezinárodních standardů stále zůstává relativně nízká. Příjmy navíc podpořila dobrá situace na trhu práce. V roce 2022 činila míra nezaměstnanosti 2,2 %, což odpovídá poklesu o 0,8 procentního bodu oproti roku 2021 (3,0 %). Podle dostupných předběžných výsledků vzrostl HDP očištěný o sezónní a sportovní události v roce 2022 o 2,1 %, po 3,9 % v roce 2021. Vzhledem k tomu, že se v letech 2021 i 2022 konaly velké mezinárodní sportovní události, činil v roce 2022 neupravený (zaokrouhlený) růst HDP 2,0 %, po 4,2 % v roce 2021. Pro r. 2023 se předpokládá výrazný pokles švýcarské ekonomiky ve výši 0,9 %, následovaný růstem 1,7 % v r. 2024 (za předpokladu, že nedojde k  nedostatku energií).

Švýcarsko, země chudá na nerostné suroviny, ale bohatá na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, udržuje intenzivní obchodní vztahy s mnoha dalšími zeměmi. Nejdůležitějším obchodním partnerem Švýcarska jsou členské státy EU, a to zejména ty, se kterými má společnou hranici, ale především Německo. Nejvýznamnějším vývozním artiklem Švýcarska jsou výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, jemná mechanika (náramkové hodinky), stroje a zařízení. Z dováženého zboží pocházejí přibližně 2/3 ze zemí EU. Největší podíl dováženého zboží připadá na chemický a farmaceutický průmysl, na stroje, elektroniku, vozidla a nábytek. Kromě toho nabývá na významu obchod se surovinami (káva, bavlna, ropa, železná ruda, hliník, zlato, měď atd.).

Švýcarské hospodářství se dělí na tři sektory:
1. primární sektor: zemědělství, lesnictví a rybolov;
2. sekundární sektor: průmysl, zpracovatelský průmysl, stavebnictví, stavební inženýrství a těžební průmysl;
3. terciární sektor: odvětví služeb, jako např. finanční a bankovní, obchod a pohostinství

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Švýcarské veřejné finance patří v mezinárodním měřítku k nejzdravějším. Dobrý stav spolkových financí je dán udržitelnou fiskální politikou, která významně těží z dluhové brzdy. Cílem dluhové brzdy je stabilizovat spolkový dluh.

Rok 2022 uzavřel spolkový rozpočet finančním deficitem ve výši 4,3 mld. CHF. Přibližně polovina schodku pochází z běžného, zbytek z mimořádného rozpočtu. Schodek běžného rozpočtu činí cca. 1,9 mld. CHF a byl způsoben nižšími než očekávanými příjmy. Zejména srážková daň zůstala hluboko pod rozpočtem.
Běžné příjmy vzrostly meziročně o 1 %, ale zůstaly 1,8 mld. CHF pod rozpočtem (- 2,3 %). Menší příjmy byly způsobeny především srážkovou daní (- 3,2 mld. CHF).

Zatímco dva největší zdroje spolkových příjmů se oproti roku 2021 vyvíjely pozitivně: DPH rostla podobným tempem jako nominální hospodářský růst (+1,1 mld. CHF, resp. + 4,8 %). Výrazně vyšší byla i přímá spolková daň
(+ 0,9 mld. CHF, tj. + 3,7 %). K tomu přispěla především daň ze zisku (+ 0,9 mld. CHF, resp. +7,1 %), zatímco daň z příjmů prakticky stagnovala.

Běžné výdaje skončily o necelých 0,6 mld. CHF pod rozpočtem (- 0,7 %) a oproti roku 2021 tak vzrostly o 1,6 %. Větší doplňkové úvěry připadly na migraci (340 mil. CHF), záložní elektrárny (192 mil. CHF), pasivní úroky (135 mil. CHF) a regionální osobní dopravu (97 mil. CHF).

Mimořádné výdaje za rok 2022 zahrnují uvolnění značného množství finančních prostředků na opatření ke zmírnění dopadů koronavirované pandemie (3,3 mld. CHF), a na výdaje spojené s uprchlickou vlnou z Ukrajiny (0,7 mld. CHF).

Pro rok 2023 vykazuje finanční rozpočet státu jako celku předběžně mírně kladný roční výsledek ve výši 0,8 mld. CHF při rostoucích výdajích a výrazně podprůměrném růstu švýcarské ekonomiky. Od roku 2023 by mělo docházet i k poklesu státního dluhu, jak ukazují poslední čísla finančních statistik Spolkové finanční správy. S mírou zadlužení nižší než 30 % je Švýcarsko v mezinárodním srovnání ve výborné pozici. Dluhová brzda umožnila výrazné snížení státního dluhu. Prognózy však závisí na dopadech národního a mezinárodního vývoje, a jsou proto spojeny s nejistotami.

2.3. Bankovní systém

Švýcarský bankovní sektor zejména v této nejisté době významně přispívá k úspěchu švýcarské ekonomiky a místního finančního centra, které je jedním z nejkonkurenceschopnějších na světě a je jedničkou v oblasti přeshraniční správy majetku. Nabízí prvotřídní rámcové podmínky pro technologické inovace a je příkladně mezinárodně regulováno. Na konci roku 2021 působilo ve Švýcarsku 239 bank (zdroj: Švýcarská asociace bankéřů Swissbanking – nejaktuálnější údaj). V červnu 2022 Švýcarská národní banka (SNB) poprvé po patnácti letech zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na -0,25 procenta, aby čelila zvýšenému inflačnímu tlaku a výhledově oznámila její další zvýšení z důvodu zajištění cenové stability. Na prudký růst spotřebitelských cen reagovaly zvýšením úrokových sazeb také Federální rezervní systém (Fed) a v menší míře také Evropská centrální banka (ECB). Fed také začal v červnu 2022 snižovat své dluhopisové portfolio, přičemž ECB takový krok do roku 2024 neplánuje.

Banka UBS – Union Bank of Switzerland s bilanční sumou 1,02 bilionu CHF zůstává i v roce 2022 největší bankou Švýcarska.
Po letech skandálů a vysokých ztrát (7,3 mld. CHF v roce 2022) prosadila spolková vláda dne 19. března 2023 převod dosud 2. největší švýcarské banky Credit Suisse na konkurenční UBS. Dokud nebude převod dokončen, Credit Suisse bude v příštích několika měsících nadále fungovat jako samostatná společnost.
Raiffeisen je 3. největší bankovní skupinou ve Švýcarsku a lídrem v oblasti retailového bankovnictví. Je rovněž odpovědná za likviditu a správu kapitálu a refinancování.
Následuje Zürcher Kantonalbank, která působí v oblasti hypoték a půjček, jakož i v investičním a penzijním sektoru.
5. největším finančním institutem je Postfinance, dceřiná společnost Švýcarské pošty. Zaměřuje se na národní a mezinárodní platební transakce, nabízí i služby v oblasti spoření, investování, penzijní a financování.

2.4. Daňový systém

Švýcarský daňový systém je komplikovaný, neboť se vyznačuje vysokou mírou daňové autonomie kantonů. Každý z 26 kantonů má svůj vlastní daňový zákon, který odlišně zatěžuje příjmy, majetek, dědictví, kapitál, výnosy z pozemků, jakož i další předměty zdanění.
Ve Švýcarsku jsou daně uvalovány na třech úrovních: od státu, od kantonů a od obcí. Stát může vybírat daně pouze v rozsahu schváleném spolkovou ústavou, jež jasně stanovuje, které daně smí vybírat stát, a zároveň určuje, které daně nesmí vybírat kantony. I jednotlivé obce (k 1. lednu 2023 bylo ve Švýcarsku registrováno 2136 obcí) mohou vybírat daně. Jaké daně smí obce vybírat nicméně stanovují kantonální daňové zákony. V mnoha případech je vybírají formou přirážek ke kantonální dani (komunální daňová sazba) nebo dostávají část výnosu z kantonální daně.

FO se zdanitelným příjmem nižším než 17 800 CHF/1 rok a sezdané páry se zdanitelným příjmem nižším než 30 800 CHF/ 1 rok jsou od spolkové daně osvobozeni. Daňové sazby se výrazně liší i na úrovni kantonů, a to nejen mezi kantony samotnými, ale i mezi jednotlivými obcemi v rámci kantonu. Nejnižší z maximálních mezních daňových sazeb (včetně spolkové daně) pro rok 2022 byla sazba 20,34 % ve Wollerau, kanton Schwyz. Nejvyšší maximální mezní daňová sazba pro rok 2022 byla v Ženevě (44,12 %). Spolkové sazby daně fyzických osob se pohybují od 0 % až po maximální daňovou sazbu 11,5 %.

PO jsou zpravidla zdaňovány jak státem, (tzv. přímá spolková daň), tak kantony a obcemi. Ve většině kantonů odvádí PO mj. i církevní daň. Spolková daňová sazba činí 8,5 % z čistého příjmu, přičemž efektivní daňová sazba (ETR) činí 7,8 %. Pro společnosti, které podléhají běžnému zdanění, činí kombinovaná ETR s přihlédnutím ke spolkové a kantonální / obecní dani z příjmu mezi 12 % a 22 % v závislosti na sídle společnosti. Ve většině kantonů se pohybuje mezi 12 % a 14 %.

Základní sazba DPH pro rok 2023 činí 7,7 %. Některé druhy zboží a služeb podléhají snížené sazbě ve výši 2,5 % a jiné (např, většina bankovních a pojišťovacích služeb, obytné nemovitosti, vzdělávání, zdravotnictví a regulovaná kasina) jsou od daně osvobozeny. Speciální sazba daně ve výši 3,7 % se vztahuje na hotelnictví a ubytovací služby.

Pro rok 2023 se neočekávají žádné významné změny daňového systému.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V r. 2022 směřovalo do CH zboží v celkové hodnotě 81,39 mld. CZK, tj. 1,4 % CZ vývozu (15. místo). V témže období směřovalo z CH na CZ trh zboží v celkové hodnotě 49,76 mld. CZK, tj. 0,9 % CZ dovozu (20. místo). Obrat vzájemného obchodu v r. 2022 dosáhl 131,15 mld. CZK, CH tak bylo 17. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. Od r. 2006 má ČR ve vzájemném obchodě aktivní saldo.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Členské země EU jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem CH, zejména Německo. Obrat vzájemného obchodu CH s EU v r. 2022 činil 333 337,5 mil. EUR.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejdůležitějšími obch. partnery CH mimo země EU jsou USA (13 %), Čína (7 %), VB (3 %) a Japonsko (3 %). Zbytek světa (bez EU-58 %) se podílí 16 % na celk. objemu CH obchodu se zbožím.

(Údaje jsou uvedené bez zlata ve slitcích a jiných drahých kovů, mincí, drahých kamenů a drahokamů, uměleckých předmětů a starožitností)

Zdroj: BAZG, Swiss-Impex

3.2. Přímé zahraniční investice

PZI v zemi

Podle statistických údajů Švýcarské národní banky činil v k 31. 12. 2021 (nejaktuálnější údaj) stav přímých zahraničních investic ve Švýcarsku 1 064 mld. CHF. Z toho 984 mld. CHF (93 %) ve formě vlastního kapitálu a 80 mld. CHF (7 %) ve formě podnikových úvěrů. V porovnání s rokem 2020 se příjmy z přímých investic ve Švýcarsku zvýšily o 13 mld. CHF na 86 mld. CHF (+18 %). Zůstaly však pod úrovní dosaženou před koronavirovou pandemií. Příjmy z dceřiných společností v sektoru služeb vzrostly o 13 mld. CHF na 72 mld. CHF. Příjmy z průmyslového sektoru zůstaly prakticky na úrovni roku 2020 a činily 15 mld. CHF.

PZI ČR v zemi

Podle statistických údajů České národní banky činily k 31. 12. 2021 (nejaktuálnější údaj) přímé investice ve Švýcarsku 3,7 % objemu všech českých přímých investic v zahraničí. To ze Švýcarska činí za Nizozemím, Lucemburskem, Velkou Británií, Kyprem, Slovenskem a Itálií 7. nejoblíbenější destinaci českých investorů.

Z českých firem dle databáze FDI Markets patří mezi hlavní investory ve Švýcarsku z posledních let akciová společnost TIW AG (Technologies Improving the World) se sídlem v Risch-Rotkreuz (kanton Zug). Za významné investice lze považovat i odkoupení švýcarské společnosti Porzellan Langenthal AG českou firmou G. Benedikt Karlovy Vary a společnosti Enkom AG českou firmou Suntel Group v r. 2019. Jinak české firmy ve Švýcarsku investují zřídka ve větším objemu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Mezi CH a EU existuje od r. 1972 Dohoda o volném obchodu (FTA). Vzájemné vztahy upravuje i řada sektorových bilaterálních dohod (tzv. Bilaterale I z r. 1999 – volný pohyb osob, redukce obchodních omezení, přístup k veřejným zakázkám, zemědělství, pozemní a letecká doprava, věda a výzkum, a Bilaterale II z r. 2004 – další ekonomické dohody, vnitřní bezpečnost, azylová politika, životní prostředí a kultura). Dosud však neexistuje žádná zastřešující dohoda, a to i přesto, že finální text tzv. Rámcové dohody /IFA/ byl vyjednán v r. 2018. Cílem IFA bylo definovat rámec platný pro všechny bilaterální dohody mezi EU a CH. Spolková vláda však vyjednaný text IFA v květnu 2021 odmítla. V letech 2022/23 probíhaly tzv. průzkumné rozhovory CH a EU a nová oficiální jednání o celkových vztazích by měla začít po CH parlamentních volbách (podzim 2023) na počátku roku 2024.

Smlouvy s ČR

Smluvní vztahy ČR a CH se odvíjejí od mezinárodních bilaterálních i multilaterálních smluvních dokumentů, jimiž jsou obě země vázány. Vedle nich jsou pro ně relevantní ty části acquis EU, které se na základě smluvních vztahů EU a CH promítají i do bilaterálních vztahů jednotlivých členských států s CH. K nejdůležitějším dvoustranným smlouvám lze zařadit Smlouvu mezi vládou ČR a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. Dále je to např. Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic, poskytující právní rámec ochrany investic, či Dohoda č. 1 a č. 2 mezi vládou ČR a vládou Švýcarské konfederace týkající se sdílení zabraných výnosů a majetku z trestné činnosti, jež sledují zabránění nedobytnosti výnosů z trestné činnosti, deponovaných na území státu druhé smluvní strany.

3.4. Rozvojová spolupráce

Švýcarsko je v oblasti rozvojové spolupráce i humanitární pomoci významným dárcem. Výše jeho oficiální rozvojové pomoci (ODA) činila v roce 2022 podle OECD 4,540 mld. CHF (tj. 0,56 % HDP). Oproti roku 2021 zvýšilo CH svou pomoc o 16  % a výše než 600 mil CHF, a to i díky pomoci napadené Ukrajině. Švýcarská mezinárodní spolupráce je uskutečňována především prostřednictvím Spolkové agentury pro rozvojovou a humanitární pomoc (DEZA) a Divize pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v rámci Spolkového úřadu pro hospodářství (SECO). Tyto dvě instituce jsou pověřeny prováděním Spolkového zákona o mezinárodní rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. Se zapojením českých firem se nyní nedá počítat. DEZA spolupracuje na několika projektech v zahraničí s českou humanitární organizací Člověk v tísni.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Digitální suverenita je i ve Švýcarsku velmi aktuálním tématem, které zesílila pandemie koronaviru. Švýcarsko je dlouhodobě dovozcem ICT znalostí a služeb, i když pro digitální transformaci nabízí výborné výchozí podmínky. Geograficky skýtají nejvíce příležitostí v odvětví ICT především kantony Curych, Zug, Bern a okolí a Ženeva. Oborově lze příležitosti nalézt napříč všemi klíčovými sektory. Perspektivní jsou cloudové služby, AI, blockchain, virtuální a rozšířená realita.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

Sektor MEM (strojírenství, elektrotechnický průmysl a zpracování kovů) je klíčovým průmyslovým odvětvím Švýcarska, jehož export činil v roce 2021 dohromady 68,5 miliard CHF. Strategickým tématem je jeho digitalizace, zejména automatizace výroby a procesů, nové technologie a trendy, a také vývoj a rozvoj digitálních dovedností, produktů a služeb. Sektor úspěšně kombinuje tradiční výrobní know-how s inovativními technologiemi zaměřenými na budoucnost. Odvětví a oborů je ve švýcarském strojírenství mnoho, a nabízí tak českým subjektům široké portfolio příležitostí.

▶ Chemický sektor, plasty, gumárenství

Švýcarský chemický průmysl, který je úzce provázaný s farmaceutickým průmyslem, patří k nejdůležitějším odvětvím švýcarského exportního hospodářství – každoročně představuje přibližně polovinu objemu švýcarského vývozu a podílí se cca 5 % na celkovém HDP. Tím se řadí na druhé místo hned za strojírenský průmysl, přičemž však lídrem švýcarského exportu zůstává. Toto odvětví prodá ročně do zahraničí výrobky v hodnotě více než 116 mld. CHF, což znamená téměř 52 % celkového vývozu. V odvětví působí přibližně 1 000 společností, z nichž tři patří k největším na světě. Jsou to farmaceutické společnosti Roche AG, Novartis a chemický koncern Clariant AG.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Dne 6. prosince 2019 přijala Spolková vláda strategii pod názvem “Gesundheit 2030”. Ta navazovala na osmiletou koncepci zdravotnictví “Gesundheit 2020” z roku 2013, a stanovila nové priority zdravotní politiky na další období. Kromě nových elementů, jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na mezery v digitalizaci švýcarského zdravotnického systému, se nová koncepce zaměřila i na stále rostoucí potřebu zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. Tyto oblasti tak skýtají největší příležitosti pro česká řešení. V roce 2020 (nejaktuálnější údaj Spolkového statistického úřadu) činily výdaje na švýcarské zdravotnictví 11,6 % HDP.

▶ Zemědělství a potravinářství

Švýcarské zemědělství je strategicky chráněným odvětvím a je tudíž mimořádně štědře dotovaným hospodářským segmentem. I pro příští roky se tak počítá s vysokými přímými platbami subvencí producentům. Podíl celkového dovozu zemědělských a potravinářských produktů do země převyšuje jejich vývoz. 40 % své potravinové potřeby není Švýcarsko schopné pokrýt vlastními produkty, a je tak odkázáno na jejich dovoz ze zahraničí. Příležitosti pro české exportéry jsou především v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit a strojů.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Švýcarsko je v oblasti výzkumu, vývoje a inovací velmi konkurenceschopné. Zároveň však patří k zemím, které na výzkum, vývoj a inovace vynakládají v poměru ke svému HDP nejvíce prostředků. Více než dvě třetiny švýcarských výdajů na výzkum, vývoj a inovace, které v současné době činí více než 3 % HDP, tedy přibližně 22 mld. CHF, připadají na soukromý sektor. Veřejné financování výzkumu se opírá především o vlastní iniciativu výzkumných pracovníků, princip hospodářské soutěže a mezinárodní spolupráci. Možnosti pro české subjekty jsou v akademické spolupráci, spolupráci na klinickém výzkumu, subdodávkách laboratorních zařízení, informačních technologiích, projektech s umělou inteligencí či v investičních příležitostech.

MOP Švýcarsko

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Švýcarsko je bohatá a velmi rozmanitá země s jednou z nejvyspělejších ekonomik světa. Dělí se na 26 kantonů, v nichž se hovoří čtyřmi úředními jazyky. Švýcaři jsou díky své historii a úspěchům zkušení a hrdí obchodníci, kteří nabízejí, ale i požadují férové jednání, kvalitu a důvěryhodnost. Uzavření obchodní smlouvy může trvat déle, ale o to pevnější pak zpravidla bývá i vzájemný obchodní vztah a dohoda. Vzhledem k tomu, že čtvrtinu obyvatelstva tvoří cizinci, nemusíte v konečném důsledku vůbec jednat s rodilým Švýcarem.

4.2. Oslovení

Zejména v koronavirové době se stalo takřka pravidlem oslovovat obchodní partnery přes online komunikační kanály, jejichž prostřednictvím může český exportér prezentovat svou firmu, produkt či službu. Tato forma komunikace se bude jistě využívat i nadále. Osobní kontakt je však v mnoha ohledech nenahraditelný, a proto vždy doporučujeme najmout místního obchodního zástupce, či PR agenturu znalou místního trhu a prostředí. Samozřejmě je potřeba dopředu počítat s vyššími náklady. Další možností, jak oslovit obchodní partnery, je účast na oborově zaměřeném veletrhu ve Švýcarsku, v Česku, nebo kdekoliv na světě. Například na MSV v Brně vystavuje pravidelně okolo sedmdesáti švýcarských firem. V Praze sídlící HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika nabízí díky své početné členské základně a mnoha česko-švýcarským aktivitám další možnost a způsob, jak oslovit obchodní partnery. A v neposlední řadě je zde Velvyslanectví ČR v Bernu, které pomocí nástrojů ekonomické diplomacie pomáhá českým firmám na švýcarský trh.

4.3. Obchodní schůzka

Po úspěšném oslovení švýcarského obchodního partnera přichází na řadu sjednání první obchodní schůzky. Možnost online videohovoru existuje, nicméně v tomto případě jsou výhody a důležitost osobního setkání nesporné. Švýcaři plánují hodně dopředu, a proto je důležité sjednat schůzku s patřičným předstihem. To platí mimochodem i v jejich osobním životě, ať už se jedná například „jen“ o přátelskou návštěvu, nebo o společnou vycházku s dětmi na hřiště. Švýcarský partner měří čas ve francích. Proto doporučujeme poskytnout mu předem maximum informací, aby věděl, co za svůj investovaný čas může získat. Jinak schůzku odmítne, nebo pošle zástupce. Místo setkání je třeba zvolit dle potřeby a zaměření obchodního jednání. Se starším majitelem tradiční švýcarské firmy si vyměníte vizitky v restauraci hotelu Bellevue, s CEO moderního start-upu si je pošlete přes telefony v bio kavárně. Na sjednanou schůzku přijďte pět minut předem; známé úsloví o švýcarských hodinkách nevzniklo náhodou. Připravte se na to, že jednání v německé části může vypadat úplně jinak než v té francouzské či italské. Lidé jsou v těchto kantonech rozdílní nejen jazykem, ale i povahou, kulturou a zvyky. Jednání však bývají vesměs věcná a neemotivní. Buďte proto i Vy. Nevtipkujte! Švýcaři náš humor často nechápou. Nebuďte moc familiérní a pozor na dotýkání, obzvláště v době koronavirové. S alkoholem opatrně. Švýcaři mají k alkoholu jiný vztah než Češi. Ve francouzské části bude sklenice vína k obědu samozřejmostí. V té německé spíše malé pivo. Na jednání přijděte slušně oblečeni, zejména v Ženevě či Curychu si lidé na módu potrpí. Definice ideálního jednacího týmu neexistuje. Nicméně ve stále liberálnějším, zelenějším a feminističtějším Švýcarsku se zvyšuje důraz na zastoupení žen v pracovních týmech.

4.4. Komunikace

Oficiálními jazyky Švýcarska jsou němčina, francouzština, italština a rétorománština. Snad kromě rétorománštiny je v obchodních jednáních upřednostňován jazyk daného kantonu. Znalost jazyka kantonu, ve kterém švýcarský obchodní partner působí je vždy výhodou. Švýcaři bývají dobře jazykově vybaveni, a proto většinou nemusí být problém vést jednání v anglickém jazyce. Neplatí to však vždy a všude. Ve francouzských kantonech ale doporučujeme používat raději angličtinu nežli němčinu. Úřední jazyk daného kantonu je také nutný v případě obchodních materiálů. Vždy však záleží na domluvě mezi oběma stranami. Osobní schůzku je potřeba vždy domluvit předem.

4.5. Doporučení

• Komunikujte systémově a na jednání se přichystejte. Připravte se na věcného a přímého až odměřeného partnera. Švýcaři se nebojí jít do konfliktu, proto je vhodné se na jednání dobře připravit a být věcný.

• Uplatněte schopnost improvizovat. Kromě přizpůsobení se švýcarské organizovanosti je současně výhodou nevzdávat se české schopnosti improvizace a uplatnit kreativitu.

• Prezentujte se sebevědomě. Kvalitně a moderně zpracovaný web a propagační materiály hrají důležitou roli při prezentaci firmy. Pro stabilní pozici na trhu je klíčová průběžná a velmi aktivní profesionální marketingová propagace. Nechte se inspirovat švýcarskou konkurencí.

• Nebojte se telefonovat. Vzhledem k formálnímu a často odměřenému způsobu komunikace zjistíte z telefonického rozhovoru mnohem více než při pouhé komunikaci prostřednictvím e-mailu.

• Nesázejte vždy na to, že se domluvíte anglicky. V malých a středně velkých firmách se bez němčiny, resp. francouzštiny či italštiny neobejdete. Znalost těchto domácích jazyků je vždy výhodou, zvyšuje „komfort“ komunikace při delší spolupráci i důvěryhodnost před švýcarským partnerem.

• Dodržujte termíny a buďte spolehliví. Pro dlouhodobé rozvíjení obchodních vztahů se švýcarskými partnery je nutná spolehlivost, pragmatičnost i dochvilnost.

• Nepodceňujte švýcarského partnera a jeho znalosti. Ceny zbytečně nenadsazujte. Švýcarské firmy mají díky své pozici perfektní informace téměř z celého světa.

• Jen dobrá cena a kvalita na náročném koncentrovaném trhu nestačí. Design a inovace jsou nyní prodejním argumentem a konkurenční výhodou. Nezapomínejte na certifikace a reference. Švýcarsko je trh náročný.

• Hledejte obchodního zástupce. Švýcaři jsou výborní obchodníci – hledejte obchodní zástupce s již vybudovanými distribučními kanály. Je to finančně i časově výhodná cesta na švýcarský trh.

• Poznejte nejen své zákazníky, ale i konkurenci – jezděte na veletrhy. Švýcarsko je známé pořádáním mezinárodních veletrhů.

4.6. Státní svátky

Ve Švýcarsku se slaví svátky celostátní, kantonální a církevní.

1.1. Nový rok
2.1. Svatý Berchtold – pouze v některých kantonech
6.1. Tři králové – pouze v některých kantonech
Velký pátek
Velikonoční pondělí
1.5. Svátek práce – pouze v některých kantonech
Nanebevstoupení Páně – ve čtvrtek 40 dní po Velikonocích
Svatodušní pondělí – 10 dní po svátku Nanebevstoupení Páně
1.8. Státní svátek Švýcarska – celošvýcarský
15.8. Nanebevzetí Panny Marie – pouze v některých kantonech
1.11. Svátek všech svatých – pouze v některých kantonech
25.12. – Vánoční svátky
26.12. – Vánoční svátky

Svátky se liší kanton od kantonu. Například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním, v kantonu Curych je volno, v kantonu St. Gallen je volno půl dne. V některých místech je volno několik pracovních hodin ve dnech místních svátků (např. cibulový trh v Bernu v měsíci listopadu).
Svátky v jednotlivých švýcarských kantonech najdete na webové stránce Feiertage CH.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Švýcarský trh je malý, stabilní a bohatý, s mnoha specifiky a překážkami, ale i výhodami. Vstup na tento trh je náročný a je potřeba jej dopředu dobře zvážit. Úspěch ve Švýcarsku se zpravidla stává dobrou referencí pro vstup na další, daleko větší světové trhy. Neúspěch ve Švýcarsku však stojí daleko více prostředků než v okolních zemích. Firemní náklady jsou zde několikanásobně vyšší a zejména služby a pracovní síla patří k těm nejdražším na světě. Švýcarskému partnerovi je potřeba vysvětlit, proč má obchodovat právě s Vámi. Pro něj je mnohem jednodušší a přirozenější obchodovat s firmami ze sousedních států. Měl by tak dopředu jasně vědět, proč se mu vyplatí obchodovat s firmou z Česka. Nejlepší je proto nabízet produkt, který domácí a sousední firmy nemají, nebo poskytovat lepší služby. Švýcaři jsou zvyklí platit za kvalitu, to ale rozhodně neznamená, že se nebudou snažit tlačit cenu dolů. Business jazykem je angličtina, nicméně znalost úředních jazyků Švýcarska (němčina, francouzština, italština) je vždy výhodou, zvyšuje „komfort“ komunikace při delší spolupráci i důvěryhodnost před švýcarským partnerem. Doporučujeme tedy popis českého zboží a jeho propagaci v místních jazykových mutacích.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Na webových stránkách Spolkového úřadu pro clo a bezpečnost hranic BAZG lze nalézt informace stran dovozu, vývozu a tranzitu zboží z, do a přes Švýcarsko, a to jak pro obchodní, tak i soukromé účely. Zboží, které je určeno k definitivnímu dovozu do švýcarského celního prostoru, musí být dopraveno a předloženo některé ze švýcarských celních úřadoven a elektronicky nebo písemně nahlášeno k celnímu odbavení. Přehled celních úřadoven naleznete zde. Kromě správně vyplněné přihlášky k celnímu odbavení je nutné předložit i další relevantní doprovodné doklady: faktury, případná potvrzení o původu zboží, povolení / expertízy, úřední potvrzení, analýzy, certifikáty. Výše celního poplatku závisí na druhu, materiálu, povaze, použití a váze obchodního zboží. Bývá zpravidla vypočítáván z hrubé váhy zboží. Pro výpočet cla je směrodatný stav a váha zboží v momentě celního odbavování. Dovozní poplatky musí být zpravidla zaplaceny v hotovosti na místě nebo jiným přípustným či dohodnutým způsobem. Za určitých podmínek lze zboží do Švýcarska dovézt bez celního poplatku, nebo může být poplatek redukován – viz informace o zboží pocházejícím ze zemí, se kterými má Švýcarsko uzavřenou dohodu o volném obchodu. Efektivní celní poplatek se vypočítává podle švýcarského celního sazebníku. Dle celního číselného kódu zboží lze v tomto on-line sazebníku ověřit výši cla při dovozu do Švýcarska. Kromě případného celního poplatku podléhá obchodní zboží dani, která činí 7,7 % z vyměřovacího základu. U některých druhů zboží, jako např. u potravin, knih, časopisů nebo léků, platí redukovaná sazba daně, která činí 2,5 %. Další informace k těmto daním jsou uvedeny v tomto odkazu.

Švýcarsko se jako člen Světové obchodní organizace (WTO) musí důsledně řídit úmluvami, k jejichž plnění se při vstupu do této organizace zavázalo. To znamená, že kromě potravin by měl být dovoz liberální. Švýcarský trh je však trhem relativně uzavřeným a chráněným, a to i pro firmy ze zemí EU, se kterou má Švýcarsko od roku 1972 uzavřenou dohodu o volném obchodu. Specifickou netarifní překážkou a ochranou domácího trhu jsou kontroly všeho druhu jak na hranicích, tak i uvnitř země. V databázi přístupu na trh (Market Access Database) je možné obeznámit se s konkrétní výší cel uplatňovaných na dovozy do Švýcarska, případně s dalšími překážkami přístupu na trh, jak je signalizují vývozci z členských států Evropské unie. Pokud budete potřebovat součinnost s využitím databáze přístupu na trh, je možno využít příručku pro uživatele v českém jazyce.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínky působení na švýcarském trhu se odvíjejí od toho, jaký typ firmy (firma v individuálním vlastnictví, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, apod.), v jaké podnikatelské oblasti a v kterém kantonu Švýcarska bude zakládán a provozován. Některé obecně platné zákony a předpisy mají totiž spoustu výjimek na úrovni kantonů (daňové odlišnosti, procedurální odlišnosti, povolení k pobytu, atd.). I z tohoto důvodu doporučujeme najmout si místního zástupce či agenturu znalou místního trhu a prostředí. Zakládání firem ve Švýcarsku není omezeno zemí původu zakládajících osob. Švýcarsko je součástí schengenského prostoru, občané zemí EU (s výjimkou Chorvatska) a ESVO mohou tudíž ve Švýcarsku svobodně pracovat, samostatně podnikat či založit firmu. Mohou vlastnit i půdu. Aby mohl občan země EU/ESVO ve Švýcarsku samostatně podnikat či založit firmu, nemusí se v zemi usadit. Postačí mu zažádat o 5leté pobytové povolení (tzv. povolení typu B). Během přihlašování však musí byt schopen svou plánovanou samostatnou činnost prokázat. To lze např. doložením o zapsání do živnostenského rejstříku, zapsáním do obchodního rejstříku, předložením podnikatelského záměru, atd. Pokud založení firmy nevyjde, ztrácí žadatel i příslušné pobytové povolení. Může si však ve Švýcarsku hledat práci jako zaměstnanec. Podrobnější informace týkající se vyžadovaných potvrzení sdělují kantonální migrační úřady. Další užitečné informace stran založení společnosti cizím státním příslušníkem, resp. občanem EU/ESVO ve Švýcarsku lze nalézt na webových stránkách portálu malých a středních podniků KMUPortal .

5.3. Marketing a komunikace

Švýcarsko je bohaté a náročné teritorium, čemuž by měla odpovídat i prezentace firmy, nabízeného produktu či služby. Kromě standardních marketingových postupů je velmi důležité věnovat péči jazykové úrovni – materiály/komunikace by měly být v jazykové mutaci té oblasti Švýcarska, ve které se firma prezentuje. Je třeba zohlednit nejen čtyři úřední jazyky dvaceti šesti kantonů, ale i různé dialekty a kulturní a společenské odlišnosti.
Tradiční marketingové nástroje jako letáky, billboardy, tištěná reklama či reklama v médiích vyjdou velmi draho a je třeba předem zvážit jejich efektivitu a dosah pro prezentovaný produkt či službu. Levnější a v mnoha případech efektivnější může být využití sociálních sítí, webových stránek, influencerů, ambasadorů a dalších možností internetové propagace. K tomu lze využít místní PR agentury, které mohou propagaci cílit dle svých zkušeností s místním prostředím.
Kontakty na agentury, či informace o propagačních akcích a veletrzích poskytne na vyžádání Velvyslanectví ČRv Bernu , nebo některý ze tří Honorárních konzulátů ČR ve Švýcarsku.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ve Švýcarsku je ochrana práv týkajících se duševního vlastnictví na vysoké úrovni. Švýcarsko je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) od roku 1970. Je rovněž stranou všech důležitých úmluv v této oblasti. Velvyslanectví ČR v Bernu nejsou známy případy porušení práv v oblasti duševního vlastnictví ve Švýcarsku, které by se dotýkaly českého držitele práv. Případná porušení lze řešit trojím způsobem (jednotlivě každým z nich nebo v kombinaci všemi):
– v trestně-právní rovině učinit trestní oznámení u orgánů činných v trestním řízení,
– žádat náhradu škody v občansko-právním soudním řízení,
– obrátit se na celní orgán, který na žádost držitele práv v oblasti duševního vlastnictví může zakázat dovoz, vývoz i průvoz předmětů, jež předmětná práva porušují.

Chráněné vzory, patenty, značky a design ve Švýcarsku ověřuje, uděluje a spravuje federální úřad pro duševní vlastnictví (EidgenössischesInstitut für GeistigesEigentum) se sídlem v Bernu.

5.5. Trh veřejných zakázek

Ve Švýcarsku existují jasně definované právní základy pro zadávání veřejných zakázek. Základem zákona o zadávání veřejných zakázek ve Švýcarsku je Dohoda WTO o veřejných zakázkách (GPA-WTO), která stanoví minimální požadavky. Veřejné zakázky Konfederace jsou podrobněji upraveny ve spolkovém zákoně o veřejných zakázkách (BöB) a ve vyhlášce o veřejných zakázkách (VöB), které byly revidovány k 1. lednu 2021. V r. 2019 revidovaná Mezikantonální dohoda o veřejných zakázkách (IVöB) poskytuje právní rámec na kantonální a komunální úrovni. Tento rámec je specifikován v příslušných kantonálních prováděcích zákonech.

Společnosti, které mají zájem o účast ve veřejné soutěži, se mohou zaregistrovat na stránkách veřejné platformy simap.ch a předložit zde příslušné dokumenty. Platforma simap.ch umožňuje elektronické zpracování veřejných zakázek, a to od zveřejnění přes rozeslání zadávacích podmínek, předání a vyhodnocení nabídek až po uzavření smlouvy.
Účast malých a středních podniků ve veřejné soutěži ve Švýcarsku probíhá následovně:

– Registrace – Podnik, který se chce zúčastnit výběrového řízení, se musí nejprve zaregistrovat jako poskytovatel, uvést název společnosti, adresu a kontaktní údaje odpovědné osoby. V případě nesnází je k dispozici horká linka s možností o požádání o podporu.

– Vyhledávání – Veškerá zveřejněná výběrová řízení lze vyvolat bez předchozí registrace pomocí funkce vyhledávání po zadání klíčových slov. Pro stažení zadávací dokumentace a používání fóra je nicméně registrace povinná.

– Průběh – To, jaké dokumenty je třeba předložit k účasti na výběrovém řízení, závisí na kategorii zadavatele (konfederace, kanton, obec) a na typu zakázky. Délka rozhodovacího procesu závisí na postupu a předmětu zakázky. Lhůta pro podání nabídky bývá zpravidla 40 dnů u otevřených řízení a 25 dnů u selektivních řízení.

Švýcarská národní databáze veřejných zakázek je k dispozici na Portalu SIMAP/CH.
Na webových stránkách Portálu veřejných zakázek Spolkové správy je k nahlédnutí krátké video s návodem, jak postupovat při získání zakázky ve veřejném sektoru.

Informace o evropských veřejných zakázkách jsou k dispozici na Portálu SIMAP/TED.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Švýcarsko patří k finančně nejméně rizikovým zemím světa. Platební podmínky se nijak zvlášť nevymykají evropským zvykům. U menších a nepravidelných transakcí, nebo u prvních dodávek zboží či služeb bývá vyžadována platba předem. U větších mezinárodních transakcí se často využívají dokumentární formy placení při dodání zboží. Dokumenty se předávají většinou prostřednictvím bank, stejně tak i platba (dokumentární inkaso). Mezi dlouhodobými obchodními partnery, kteří si již navzájem důvěřují, je možno domluvit platbu fakturou s dohodnutou dobou splatnosti, nebo dokonce komisní prodej. Pro řešení obchodních sporů se švýcarským partnerem lze nejprve využít švýcarského úřadu pro vymáhání dluhů (Betreibungsschalter). Více informací naleznete zde .
Obecně lze konstatovat, že spory mohou být řešeny smírčím řízením nebo u soudu. Výrazně levnější je najít řešení ve smírčím řízením u rozhodčího soudu. Rozhodčí řízení je upraveno zákonem číslo 216/1994 Sb. Rozhodčí soud pracuje při Hospodářské komoře ČR. V případě soudního projednávání není možné se obejít bez právní pomoci specializovaných kanceláří. Užitečný odkaz na právní pomoc lze získat např. i na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Bernu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování těchto podmínek je příslušný zastupitelský úřad dané země. Následující informace jsou určeny tedy jen k základní orientaci. Vždy je doporučeníhodné si před cestou ověřit u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.
Ačkoli Švýcarsko není členskou zemí EU, přistoupilo v roce 1999 k Dohodě o volném pohybu osob a zboží a je součástí schengenského prostoru. Plný volný pohyb se od roku 2014 vztahuje i na občany ČR. K cestě do Švýcarska stačí cestovní pas ČR nebo občanský průkaz ČR. Platnost cestovních dokladů musí trvat po dobu pobytu cestovatele ve Švýcarsku, resp. do okamžiku vycestování. Čeští občané nemají ve Švýcarsku vízovou povinnost. Při turistických pobytech do 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů není třeba zvláštní povolení. Totéž platí pro léčebné či lázeňské pobyty. Pokud však má český občan v úmyslu pobývat ve Švýcarsku déle než 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů, nebo ve Švýcarsku vykonávat výdělečnou činnost, je povinen požádat u příslušného kantonálního migračního úřadu o povolení k pobytu (podrobněji v kapitole 5.8).
Mezinárodní letiště v Curychu, Ženevě i v Basileji jsou přímo napojena na železniční síť, z letiště v Basileji je třeba dojet k železniční stanici v centru města autobusem. Služby taxi a půjčoven automobilů na švýcarských letištích jsou samozřejmostí, ceny jsou vysoké, podmínky pro pronájem vozidla a sjednání pojištění jsou standardní jako v jiných vyspělých evropských zemích. Na kratší vzdálenosti je lepší a mnohdy rychlejší se pohybovat pěšky, příp. za použití MHD. Dostupnost i kvalita pitné vody je bezproblémová, kriminalita velmi nízká.
Vzhledem k cenám zdravotních služeb a léků se velmi doporučuje uzavřít před cestou do Švýcarska dobré cestovní pojištění.

Odkaz na užitečné webové stránky:
Velvyslanectví Švýcarska v Praze – Schweizerische Botschaft in Prag
Státní sekretariát pro migraci – Staatssekretariat für Migration SEM
Ministerstvo zahraničních věcí Švýcarska – Eidgenössisches Departementfür auswärtige Angelegenheiten EDA
Švýcarské regionální konzulární centrum ve Vídni – Regionales Konsularcenter Wien

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jak získat pracovní povolení a kdo ho zajišťuje, platy, minimální mzda (pokud je), sociální a zdravotní péče a její poskytování.

Švýcarsko uzavřelo s EU v roce 1999 dohodu o volném pohybu osob. Plná svoboda pohybu se od roku 2014 vztahuje i na občany ČR, kteří tak mohou ve Švýcarsku nárokovat stejné životní a pracovní podmínky jako Švýcaři.
K pracovnímu pobytu ve Švýcarsku potřebují čeští občané povolení, která vydává místně příslušný kantonální migrační a pracovní úřad. Jejich seznam i s kontakty je uveden pod následujícím odkazem.
Na federální úrovni spadá problematika pod Státní sekretariát pro migraci (Staatssekretariatfür Migration), na jehož webové stránce lze nalézt v němčině, francouzštině, italštině i angličtině mnoho užitečných informací. V konkrétní záležitosti je nicméně žádoucí vždy konzultovat místně příslušný kantonální migrační a pracovní úřad, neboť podmínky se mohou kanton od kantonu lišit.
Klíčem k udělení pracovního povolení je získání pracovního místa, resp. nalezení zaměstnavatele ochotného českého zájemce zaměstnat a o pracovní povolení pro něj požádat. Velvyslanectví ČR v Bernu nabídky na švýcarském pracovním trhu nesleduje a práci ve Švýcarsku nezprostředkovává. Pro vykonávání výdělečné činnosti s pobytem nad 90 dnů je žadatel povinen se co nejdříve po příjezdu do Švýcarska nahlásit na kantonálním migračním a pracovním úřadě dle místa plánovaného pracovního pobytu. Seznam s kontaktními údaji viz výše.
Prospěšné informace lze získat i na portálu sítě Evropské služby zaměstnanosti (EURES), jejíž součástí je i Úřad práce České republiky. Základním posláním předmětné služby je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Služby EURES se prostřednictvím bilaterálních smluv vztahují také na Švýcarsko.
Zákonnou minimální mzdu si v kantonálních referendech odhlasovaly pouze kantony Neuchâtel, Jura, Ženeva a Ticino. V platové oblasti se projevují typické švýcarské odlišnosti, vycházející z kantonálních rozdílů. Nejsilnější švýcarský odborový svaz Unia považuje za férovou minimální mzdu cca 4 000,- CHF hrubého měsíčně. Sociální a zdravotní péče je pro ty, kdo ve Švýcarsku pracují legálně a řádně platí veškeré předepsané odvody, na vysoké úrovni.

5.9. Veletrhy a akce

Podrobný seznam všech švýcarských veletrhů pro roky 2023 až 2025 najdete na stránkách EXPO TOBI

K těm největším a nejvýznamnějším švýcarským veletrhům patří například:

BEA BERN konaný 3.5. – 12.5.2024. Tradiční švýcarský zemědělský veletrh.

Geneva International Motor show konaný 26.2. – 3.3.2024. Jeden ze dvou největších evropských autosalonů.

OLMA St. Gallen Největší švýcarský veletrh z oblasti hotelnictví a gastronomie.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Botschaft der Tschechischen Republik
Muristrasse 53 
P.O.Box 1304 
3000 Bern 16
Schweiz
Vchod na velvyslanectví i na KO je z ulice Burgernzielweg. K úřadu jezdí tramvaj č. 7 směr Ostring, zastávka Burgernziel.
Telefon: +41-31-3504070
Fax: +41-31-3504098
E-maily:
velvyslanectví: bern@embassy.mzv.cz
konzulární oddělení KO: consulate_bern@embassy.mzv.cz
obchodně ekonomický úsek OEÚ: commerce_bern@mzv.cz
Web Velvyslanectví ČR v Bernu
Diplomatická a konzulární služba: +41-79-641 33 00 – (pouze nouzové případy v mimopracovní době)
Pracovní doba: pondělí – pátek: 7:45 – 16:15 h

Mission permanente de la République tchèque auprès de l’Office des Nations Unies et des autres organisations internationales à Genève
17, Chemin Camille Vidart
Case postale 109 
1211 Genève 20 
Suisse
Ke Stálé misi jezdí od hlavního nádraží Gare Cornavin autobus č. 5 do zastávky Vermont
Telefon: +41 22 910 38 10 
Fax: +41 22 740 36 62 
E-mail: mission.geneva@embassy.mzv.cz
Web Stálé mise ČR
Pracovní doba: pondělí – pátek: 08.30 – 17.00 h

Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Basel
Christoph Merian-Ring 11
4153 Reinach BL
Telefon: +41 – 79 783 55 69 
E-mail: basel@honorary.mzv.cz
Konzulární působnost: kantony Basilej-město a Basilej-venkov
Úřední hodiny:
Pondělí 10.00 – 13.00 hod.
Středa 13.00 – 16.00 hod.

Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Zürich
Freigutstrasse 27 
8002 Zürich
Telefon: + 41 – 44 515 20 42 
E-mail: zurich@honorary.mzv.cz
Konzulární působnost: kanton Curych
Úřední hodiny:
Pondělí 10.00 – 13.00 hod.
Úterý 12.00 – 15.00 hod.

Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Lausanne
Rue du Petit-Beaulieu 4
1004 Lausanne
8002 Zürich
Telefon: + 41 – 216461766
E-mail: lausanne@honorary.mzv.cz
Konzulární působnost: kantony Fribourg, Jura, Neuchatel, Valais, Vaud a Ženeva
Úřední hodiny:
Pátek 10.00 – 14.00 hod.

Německo –Zahraniční kancelář CzechInvest Düsseldorf – místně příslušná i pro Švýcarsko
E-mail: germany@czechinvest.org

Rakousko –Zahraniční kancelář CzechTrade Vídeň – místně příslušná i pro Švýcarsko
E-mail: julie.havlova@czechtrade.cz

Rakousko – Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism – místně příslušná i pro Švýcarsko
E-mail: wien@czechtourism.com

Rakousko – České centrum Vídeň – Tschechisches Zentrum Wien – místně příslušné i pro Švýcarsko
E-mail: ccwien@czech.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

· 112 – Mezinárodní číslo tísňového volání
· 117 – Policie
· 118 – Požárníci
· 140 – Automobilová havarijní služba
· 143 – Krizová linka
· 144 – Záchranka, ambulance
· 145 – První pomoc v případě otravy, poradenství
· 147 – Dětská linka důvěry
· 163 – Stav vozovek
· 187 – Lavinový věstník
· 1414 – Záchranná letecká služba – helikoptéra společnosti REGA
· 1415 – Záchranná letecká služba – speciální horské letadlo společnosti Air-Glacier
· 044 261 88 66 – Tísňová linka rodičů
· 044 211 22 22 – Záchranná služba pro zvířata
. Právní pomoc

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Velvyslanectví Švýcarské konfederace v České republice
(Schweizerische Botschaft in der Tschechischen Republik)
Pevnostní 7 
CZ-162 01 Praha 6 
Česká republika
Vchod na velvyslanectví je z ulice Dělostřelecká.
Telefon: +420 220 400 611 
E-mail: prague@eda.admin.ch
Web: www.eda.admin.ch/prag

Delegace EU ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku
(Delegation der EU für die Schweiz und das Fürstentum Liechtenstein)
Christoffelgasse 6
CH-3011 Bern
Švýcarsko
Velvyslanec a vedoucí Delegace: Petros Mavromichalis
Telefon: +41 31 310 15 30
E-mail: delegation-bern@eeas.europa.eu
Web: www.eeas.europa.eu

Základní informačníinternetová stránka švýcarské administrativy. Prostřednictvím této stránky se dostanete na stránky všech ministerstev, jejich jednotlivých odborů, ředitelství a souvisejících agentur a institucí.
Spolkové ministerstvozahraničních věcí
Spolkové ministerstvo vnitra (zabývá se převážně agendou zdravotnictví)
Spolkové ministerstvospravedlnosti a policie
Spolkové ministerstvo obrany, ochranyobyvatelstva a sportu
Spolkové ministerstvo financí
Spolkové ministerstvo pro hospodářství, vzdělávání a výzkum
Spolkovéministerstvo životního prostředí, dopravy, energie a komunikace
Spolkový daňový úřad
Kantonální složení Švýcarska
Spolkový celní úřad
Státní sekretariát pro otázky migrace. Zabývá se mj. i podmínkami pro vystavení pracovního povolení a vysílání zahraničních pracovníků.
Státní sekretariát pro hospodářství
Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika
MessenInfo. Informace o veletrzích
Swissmem. Svaz zaměstnavatelů strojírenského, elektrotechnického a kovozpracujícího průmyslu, kde je zaměstnáno 325 tisíc zaměstnanců.
economiesuisse. Ústřední svaz švýcarských podniků.
KMU Portal für kleine und mittlere Unternehmen. Portál malých a středních podniků. Obsahuje mj. informace o podmínkách zakládání společností ve Švýcarsku cizími státními příslušníky.
Switzerland Global Enterprise. Švýcarská centrála na podporu exportu
Banka UBS (Union Bank of Switzerland). Největší švýcarská banka. UBS vydává celou řadu publikací, které jsou výsledkem práce analytických oddělení banky.
Schweizerische Nationalbank. Švýcarská národní banka. Jako nezávislá centrální banka řídí měnovou politiku země.
Agentura Switzerland Tourism. Webové stránky s praktickými turistickými informacemi.
Touring Club Schweiz. Webové stránky švýcarského automotoklubu TCS, kde lze nalézt specifické informace pro řidiče a nejen pro ně.
Vereinigung der StrassenverkehrsämterSchweiz. Sdružení dopravních inspektorátů Švýcarska. Adresy dopravních inspektorátů Švýcarska.
Map.search.ch. Portál pro vyhledávání jakéhokoliv místa popisného (město, čtvrť, ulice) na mapě Švýcarska.
Tel.search.ch. Portál pro vyhledávání telefonních čísel ve Švýcarsku.
Neue Zürcher Zeitung. Elektronická verze deníku Neue Zürcher Zeitung. Zprávy, reportáže a komentáře z politického a hospodářského života Švýcarska.
Der Bund. Elektronická verze deníku Der Bund.
Handelszeitung. Přehled o odborných švýcarských ekonomických publikacích.
Schweizerische Bundesbahnen SBB. Informace o spolkových drahách včetně jízdního řádu.
BERNMOBIL. Informace o městské hromadné dopravě (Bern a okolí) + jízdní řád.
Bundesamt fürMeteorologie und Klimatologie MeteoSchweiz. Spolkový úřad pro meteorologii a klimatologii. Informace o aktuálním počasí na území celého Švýcarska.